Vznik soukromých fondů předpokládá koaliční návrh reformy důchodového systému.

"Pokud by vláda silou prosadila povinné vyvádění peněz do soukromých fondů, já bych se vůbec nebránil se nechat inspirovat třeba v orbánovském Maďarsku. Hrozilo zhroucení financí a sáhl k tomu, že soukromé fondy převedl pod stát. Nic jinému takovému státu pak do budoucna nezbude, to je evidentní," uvedl Rath. 

Viktor Orbán je maďarský premiér. Změna důchodového systému, kterou schválil maďarský parlament loni v prosinci, výrazně oklešťuje možnosti investic do soukromých penzijních fondů. Nová opatření mají přinutit tři miliony klientů soukromých penzijních fondů, jimž chodí povinné odvody z mezd, vrátit se do státního systému. Vláda chce pomocí příspěvků zákazníků soukromých fondů zabezpečit budoucnost státního fondu a pokrýt jeho prohlubující se deficit. 

Škromach: Nemluvme o rušení něčeho, co nebylo zavedeno

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach ale v reakci na Rathovo vyjádření prohlásil, že považuje za předčasné hovořit o zrušení něčeho, co ještě nebylo zavedeno. I on ale zdůraznil, že je sociální demokracie zásadně proti vyvádění peněz ze současného průběžného důchodového systému.

Nemyslí si však, že vládní koalice bude chtít prosadit těsnou většinou něco, co by mohlo být po příštích volbách zpochybněno. "Zatím ani koalice nemá jasno a doufám, že společná jednání k něčemu povedou," dodal Škromach. Jednání koalice s ČSSD o důchodové reformě se ale ještě neuskutečnilo. 

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek vyzval vládní koalici k jednání o důchodové reformě a s ní spojeném navýšení DPH. Rath na tiskové konferenci, na níž vystoupil i Zaorálek, doplnil, že navýšení DPH by značně poškodilo kraje, které jsou zřizovateli škol a sociálních zařízení, a tedy i plátci DPH za tato zařízení. 

Zvýšení DPH už letos

Lídři koalice se shodli na sjednocení DPH na dvaceti procentech, za které jsou kritizováni ze všech stran, ještě v posledním letošním čtvrtletí. Nyní je snížená sazba DPH deset procent a základní dvcacet procent.

Snížená sazba se v současné době vedle potravin vztahuje například na léky, ubytovací služby, vodu, knihy, hromadnou dopravu, kulturu a sociální péči. Jednotná dvacetiprocentní sazba by se neměla týkat jen vybraných potravin, mezi něž patří mléko, brambory, chléb, ryby, zelenina, dětská mléčná výživa a potraviny pro diabetiky či pro bezlepkovou dietu. U nich by DPH zůstala na deseti procentech.