Uznávaný expert Groll sice vyrobil jiné pivo, než původně zamýšlel, díky domácím surovinám - speciálnímu ječmenu, žateckému chmelu a měkké vodě - se však zrodilo dodnes v Česku snad nejpopulárnější pivo Pilsner Urquell (Plzeňský Prazdroj). To dalo jméno a stalo se pravzorem všech světlých piv vařených metodou spodního kvašení (pilsner, pils). Jen málo českých výrobků se může chlubit takovou proslulostí ve světě jako plzeňská dvanáctka. 

První várka nového piva byla naražena 11. listopadu a pivo, které se prodávalo pod označením "bavorské pivo z Měšťanského pivovaru v Plzni na Bubenči", mělo překvapivě skvělou chuť, což dokládá i zápis v kronice: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatová jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek." 

Zvláštní druh piva bez ohledu na místo původu

Měšťanský pivovar v Plzni si po uvaření první várky svého slavného světlého ležáku v roce 1842 nechal zapsat několik značek. Plzeňské pivo se tak mohlo jmenovat například Prapramen, Měšťanské plzeňské nebo Plzeňský pravý zdroj. Sláva, kterou si pivo z Plzně rychle vydobylo doma i v zahraničí, ale začala lákat spousty napodobitelů, a proto si pivovar v roce 1859 nechal zapsat ochrannou známku Pilsner Bier (Plzeňské pivo). Ani to ale nestačilo. 

Tehdejší konkurenti se totiž i nadále snažili napodobovat novou plzeňskou technologii spodního kvašení i těžit z dobré pověsti plzeňského piva, a pivovar si tak v roce 1898 nechal zapsat novou známku - Plzeňský Prazdroj a německou variantu Pilsner Urquell, která mu vydržela dodnes. Nad svítícím zeleným logem s tímto názvem zajásá srdce každého milovníka plzeňské dvanáctky. 

Proti zneužívání své značky se pivovar poprvé ozval žalobou ve Švýcarsku v roce 1892. V roce 1899, rok po zaregistrování ochranné známky Pilsner Urquell, si pivovar stěžoval na piva se značkou Pilsner Beer, která se dovážela z Německa do Británie. Úřady v Londýně ale oznámily, že označení Pilsner Beer znamená zvláštní druh piva bez ohledu na místo původu a další vývoj se pak ubíral v souladu s tímto rozhodnutí. O jedinečnost označení místa původu tak pivovar přestal postupně usilovat a přívlastky pils nebo pilsner se staly označením druhu světlého piva vařeného metodou spodního kvašení. 

Největší pivovarnická skupina

Sláva plzeňského ležáku se rychle šířila. Neuběhl ani rok, a nový ležák se již čepoval v Praze. Jakub Pinkas, toho času ještě krejčí, si totiž nechal přivézt na povozu z Plzně dvě vědra s novým pivem, které dal ochutnat svým známým. Úspěch byl mimořádný a tak se rychle z krejčího Pinkase stal hostinský a zrodila se vyhlášená hospoda U Pinkasů. V roce 1856, kdy se jen v Praze točilo plzeňské již v 35 hostincích, se pivo začalo pít ve Vídni a v roce 1862 v Paříži. V 70. letech 19. století už ho pili i v Americe a na sklonku 19. století plzeňské pivo proniklo do Afriky, na Blízký východ a do Latinské Ameriky. 

Josef Groll, jehož doporučil plzeňským měšťanům nejspíše stavitel měšťanského pivovaru Martin Stelzer, působil v Měšťanském pivovaru tři roky. Poté se sice opět ucházel o místo sládla, ale neuspěl. Vrátil se tak do Vilshofenu, odkud pocházel, a převzal otcův pivovar, který řídil až do své smrti. Zemřel v listopadu 1887 v 74 letech. Rodinný pivovar Grollových již neexistuje, části ale přešly pod společnost Wolferstetter, která dodnes vyrábí ležák Josef Groll Pils. 

Plzeňský Prazdroj je v současnosti největší pivovarnickou skupinou v Česku, ovládá více než polovinu českého pivního trhu. Společnost náleží do druhé největší světové pivovarnické skupiny SABMiller a v ČR provozuje pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquel, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel).