Plně negramotných je v ČR málo, řada lidí ale nechápe text

- Aktuality autor: Sebastian Kantor

Plně negramotných je v České republice málo, mnoho lidí má ale se čtením a psaním velké problémy kvůli dyslexii, dysgrafii nebo protože chodili za školu. Díky povinné školní docházce zná téměř každý Čech písmena, řada lidí ale napsaný text nechápe. Při příležitosti dnešního mezinárodního dne gramotnosti to dnes řekli odborníci na tuto problematiku. 

Čtení (ilustrační fotografie)

Čtení (ilustrační fotografie),zdroj: ThinkStock

Při sčítání lidí v roce 2011 bylo v populaci starších 15 let úplně bez vzdělání přes 42.000 lidí, základní školu pak nedokončilo více než 29.000 lidí. Za posledních padesát let se počet lidí bez vzdělání téměř zdvojnásobil, v roce 1961 jich bylo 24.500.

"Statistiku těch, kteří nedokončí základní vzdělání, máme, ovšem pokud někdo nedokončí základní vzdělání, neznamená to automaticky, že musí zůstat negramotný," upozornil přitom Patrik Kubas z ministerstva školství. "V kontextu debat o negramotnosti se často hovoří spíše o takzvané funkční negramotnosti, kdy člověk zvládá čtení a psaní, ale například nedokáže porozumět sdělení ve složitějších textech," dodal. 

Pochyby o úplné negramotnosti po absolvování povinné devítileté školní docházky má i Dagmar Rýdlová, která vytváří pomůcky pro dyslektiky v rámci projektu Jazyky bez bariér. Například těžcí dyslektici prý ale mohou mít se čtením tak velké problémy, že u složitějšího textu nebo při nevhodné grafice jednoduše nedokážou říct, o čem text je.

Písmena nestačí

"Znají písmena, ale nejsou schopni z toho odvodit víc," popsal také předseda Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař, jakou podobu může mít v současnosti negramotnost. V tomto ohledu se podle něj osvědčují praktické, dříve zvláštní školy, které zachytávají problémové žáky, kteří by na běžné základní škole selhávali. Další příčinu negramotnosti vidí Pilař v tom, že děti z problémových rodin prostě chodí za školu. 

Povinná školní docházka je devítiletá, když dítě třeba dvakrát propadne, vyjde školu v sedmé třídě. I tak by ale mělo čtení a psaní ovládat. 

Skutečně negramotní mohou být například těžce mentálně postižení lidé. Ti se sice mohou vzdělávat ve speciálních programech uzpůsobených jejich možnostem, od určitého stupně mentální retardace se už ale člověk nikdy číst a psát nenaučí. 

Pro ty, kteří jsou negramotní z jiných důvodů, mohou základní a střední školy zřídit kurz, kde si negramotní vzdělání dodělají. Tyto kurzy nejsou limitovány věkem, dají se studovat i dálkově. 

Zdroje: ČTK