Plánovaná vodní daň zvedne platby za vodu až o stovky Kč

- Aktuality autor: red

Ministerstvo zemědělství navrhuje v Koncepci vodohospodářské politiky na roky 2011 až 2015 zavedení "vodní daně". Stát tím chce vybrat zhruba dvě miliardy korun ročně na protipovodňová opatření.

Placeholder

Placeholder,zdroj: Archiv

Částku by formou poplatků měli uhradit hlavně velcí odběratelé vody, tedy vodárny a průmyslové podniky, ale i majitelé vodních elektráren. Domácnosti by kvůli tomu za vodu z kohoutku zaplatily až o několik stovek korun ročně víc. Informují o tom středeční Lidové noviny (LN). Návrh by se měl na programu vlády objevit na jaře.

Navýšení poplatku bude mít dopad na ceny vody hlavně ve městech zásobovaných z podzemních zdrojů. Příkladem takového města je podle LN středočeský Mělník. Průměrná domácnost by si zde mohla k 7000 korun za roční spotřebu vody připlatit dalších 300 korun. Mnohem méně postihne navýšení poplatků zákazníky vodáren využívajících povrchovou vodu, například většinu Pražanů odebírajících vodu z přehradní nádrže Želivka.

Protiústavní požadavek?

Pokud návrh ministerstva zemědělství na zavedení nových poplatků za odběr vody projde, majitelé vodních elektráren přijdou o tři až pět procent ze státem garantované výkupní ceny elektřiny, píše deník. Poplatky by měly směřovat přímo do státních podniků Povodí.

Předseda Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů Jiří Vrba se domnívá, že takovýto požadavek je nejen nesystémový, ale i protiústavní, když by mělo být zákonem přikázáno sanovat další podnikatelský subjekt. Státní podniky spravující jednotlivá povodí přitom získávají peníze od provozovatelů vodních elektráren již dnes. "U nově zahajovaných projektů se investoři musí zavázat k platbě nájemného za užívání pozemků ve správě Povodí, zpravidla ve výši pěti procent z celkově vyrobené elektrické energie. Jinak jim Povodí stavbu nepovolí," upozornil Vrba.

Podle listu se vodárenským podnikům nelíbí, že povinnost platit povodňový poplatek postihne je, ale třeba malé odběratele v domku s vlastní studnou už ne. "Doufám, že naši námitku ministerstvo zemědělství v připomínkovém řízení zohlední," uvedl v LN technický ředitel společnosti Veolia Voda ČR Ondřej Beneš.

Výhrady mají i ekologové

Plán ministra Ivana Fuksy (ODS) se podle deníku paradoxně nezdá ani pravicovým ekonomům, ani zeleným. "Místo toho, aby se daňová soustava zjednodušovala, ji někteří chytráci chtějí zaplevelovat dalšími ekonomickými nesmysly," míní děkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze Miroslav Ševčík.

Výhrady mají také ekologové. "Plán ministra Ivana Fuksy obsahuje pár rozumných nápadů, ale dohromady vypadá dost podivně. Úplný nesmysl je daň na malé hydroelektrárny. Stát jim pomáhá lepší výkupní cenou elektřiny, aby motivoval k investicím do čisté energie, načež ty stejné peníze od provozovatelů zase vybere," uvedl programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.

Vztahy mezi investory do vodních elektráren a ministerstvem zemědělství jsou napjaté již několik let. Ministerstvo a jím řízené státní podniky spravující povodí Vltavy, Labe, Moravy a Odry v roce 2008 zablokovaly desítky projektů na stavbu vodních elektráren. Zástupcům firem investujících do jejich výstavby nepomohla ani stížnost u premiéra Petra Nečase, uzavírají Lidové noviny.

Tagy: peníze voda dan

Zdroje: ČTK