Šokované Polsko vyhlásilo týdenní státní smutek, mluvčí vlády už oznámil, že prezidentské volby, které se měly konat na podzim, budou dřív. Státní smutek na pondělí vyhlásil i ruský prezident Dmitrij Medveděv. Spekuluje se o tom, že pilota k přistání na letišti ve Smolensku za mlhy a celkově nepříznivých podmínek nutil sám prezident.

Pád letounu, který se zřítil poblíž letiště asi v devět hodin ráno, nikdo nepřežil. Podle ruského ministra pro mimořádné situace zahynulo 97 lidí. Záchranáři již nalezli prezidentovo tělo. 

Členů oficiální delegace bylo 88, kromě prezidenta také guvernér centrální banky, téměř celé velení polské armády, zákonodárci i veteráni z armády. "Rozměry katastrofy se vymykají tomu, s čím jsme doposud měli zkušenosti," řekl mluvčí polské diplomacie. 

Do Ruska prezidentská delegace letěla uctít památku tisíců Poláků, které za války popravili Rusové v Katyni. Letoun ale na letišti Severnyj v husté mlze nezvládl přistávací manévr. Pilot prý dostal pokyn, aby kvůli mlze přistál v Minsku nebo Moskvě. Rozhodl se ale přistát podle původního plánu ve Smolensku. Údajně při čtvrtém pokusu letadlo havarovalo. 

Podle ruských úřadů piloti opakovaně neuposlechli pokynů ze smolenského letiště. "Řízení letů ve vzdálenosti 1,5 kilometru zjistilo, že posádka zvýšila rychlost klesání... Řídící letů dal posádce pokyn, aby přešla do vodorovného letu, a - když posádka pokyn nesplnila - opakovaně nařizoval přeletět na náhradní letiště. Přesto posádka pokračovala v klesání. Bohužel, skončilo to tragicky," řekl generál Alexandr Aljošin ze štábu ruského letectva. 

Podle moskevského rozhlasu se piloti k přistání museli rozhodovat pod tlakem. V minulosti už prý Kaczyński chtěl po pilotovi, aby přistál i za nepříznivých podmínek. V srpnu 2008 prezident letěl do Tbilisi, ale kapitán letadla z bezpečnostních důvodů odmítl a zamířil na záložní letiště v Ázerbájdžánu. Po přistání prý rozčilený Kaczyński prohlásil, že incident bude řešit "na nejvyšší úrovni". 

Krátce před havárií bylo podle očitých svědků slyšet řev motorů běžících na plné obrátky; pilot se zřejmě těsně nad zemí pokusil přistávání přerušit a znovu nabrat výšku. 

Podle ruských médií se již podařilo nalézt obě černé skříňky, které by měly umožnit analyzovat data z kritické doby před nehodou. Ostatky obětí budou podle ministra pro mimořádné situace převezeny k identifikaci do Moskvy. Příbuzným už je zarezervováno 150 hotelových pokojů, do Smolenska míří mimo jiné i prezidentův bratr Jaroslaw Kazcyński.

Smolenské letiště Severnyj využívají kromě vojenských letounů také civilní. Ruské úřady ujišťují, že havárie nesouvisí s kvalitou letiště, které označují za prvotřídní. 

První nekomunistický polský prezident Lech Walesa připomněl, že Polsko dnes u Smolenska podruhé v historii přišlo o významnou část své elity. Na stejném místě totiž před 70 lety sovětská tajná policie NKVD postřílela na 15.000 polských důstojníků. Padli do sovětského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a SSSR v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop o neútočení mezi oběma velmocemi. 

Ruské zpravodajské weby připomněly, že Kaczyński měl k Rusku kritický vztah a Moskvu podezíral, že nevidí v Polsku rovnoprávného partnera, ale jen zónu vlivu. Za dobu svého působení v nejvyšší úřadu se do Ruska podíval jen jednou - v roce 2007 do Katyně - ale do Moskvy nejezdil. 

Moskva se poslední době snaží vztahy s Varšavou zlepšit. Loni v září se Putin v Gdaňsku zúčastnil vzpomínkových akcí na vypuknutí války a minulou středu se poprvé společně s polským premiérem poklonil památce popravených zajatců v katyňském lese. V emotivním projevu také odsoudil "zločiny totality", současně se však ohradil proti svalování viny na nynější Rusko. 

Polské aerolinie LOT stroje Tu-154 už dávno vyřadily ze své flotily. Dvě zbývající letadla zůstala pro potřeby představitelů země. Technické problémy těchto strojů komplikovaly zahraniční cesty polských politiků už v minulosti, například při předloňské cestě Kaczyńského po Dálném východě. 

Letadlo, které se dnes zřítilo, bylo v provozu od počátku 90. let. Podle ředitele samarského opravárenského závodu, kde letoun loni absolvoval třetí generální opravu, měl stroj do té doby nalétáno na 5400 hodin, včetně 1823 přistání. "Na letadlo této třídy to není hodně," řekl Alexej Gusev s tím, že po opravě žádné reklamace nenásledovaly.

Čtěte také:

Při leteckém neštěstí zahynul polský prezident a další politici