Pavel bude dnes jednat se Zůnou o výběru nového náčelníka generálního štábu

Tématem jednání budou aktuální záležitosti týkající se resortu a výběr nového náčelníka generálního štábu, uvedl dnes na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře. Schůzka se podle Hradu uskuteční bez vyjádření pro média.

Pavel minulý týden řekl, že nemá favorita na nového šéfa armády a očekává, že mu Zůna předloží své návrhy, aby je mohl případně okomentovat, neboť mu to na schůzce před dvěma měsíci přislíbil. "My jsme byli domluveni už krátce po jeho jmenování, že mi přinese seznam možných kandidátů se zdůvodněním, který je jeho preferovaným. Tak, abych byl informován dříve, než to bude projednáváno oficiálně, bez toho, že bych mu do toho jakkoli zasahoval," řekl dnes prezident českým novinářům na summitu iniciativy Trojmoří v Chorvatsku.

Předpokládá, že mu Zůna svůj návrh ve středu přednese. Zopakoval, že on žádného favorita nemá. "Očekávám, že bude vybírat z lidí, kteří jsou na úrovni především zástupců, to znamená lidi, kteří jsou těsně pod tím patrem náčelníka generálního štábu," dodal.

Náčelníka generálního štábu jmenuje podle zákona prezident na návrh vlády a po projednání ve sněmovním výboru pro obranu. Prezident ho také na návrh vlády odvolává.

V současnosti je ve funkci od července 2022 armádní generál Karel Řehka. Funkční období trvá obvykle čtyři roky.

"Všem nastupujícím ministrům i premiérovi jsem řekl, že jsem připraven diskutovat o všem, kde je potřeba spolupodpis. A ocením, když se mnou budou jednat otevřeně a budou mě o svých záměrech informovat, abychom nemuseli případné rozpory řešit přes média," uvedl před týdnem k výběru nového šéfa armády Pavel.

Náčelník Generálního štábu Armády ČR je nejvyšší vojenská funkce v zemi, podřízen je ministrovi obrany. Stojí v čele generálního štábu a odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil.

Debatu by Pavel se Zůnou mohli vést i o výdajích na obranu. Pavel v pondělí řekl, že Česko neplní výdaje, k nimž se zavázalo v Severoatlantické alianci (NATO), ani vojenské kapacity, které slíbilo pro společnou obranu zajistit. ČR bude mít letos podle hodnocení NATO obranné výdaje 1,78 procenta hrubého domácího produktu (HDP), nesplňuje tak závazek dvou procent HDP. Podle Zůny zatím není možné dělat závěry o výši obranných výdajů na letošní rok, jelikož ve svém hodnocení NATO pracuje s daty z fiskálních období daného roku.

Vláda v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se Česko dostane pouze v případě, že by do nich bylo zahrnuto financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.