Paroubek rozhodnutí USA o radaru vítá

- Aktuality autor: red

Za vítězství českého lidu označili rozhodnutí americké administrativy opustit plány na vznik radaru protiraketového deštníku v Brdech předseda ČSSD Jiří Paroubek i Jan Májíček z hnutí Ne základnám!.

Naopak předseda ODS Mirek Topolánek, který stál loni v době podpisu obou hlavních radarových smluv v čele vlády, uvedl, že změna postoje Washingtonu je výrazem ztráty zájmu USA o středoevropský prostor. "Já jsem rád, že vývoj nám dal za pravdu. To, co říkáme téměř tři roky, že se potvrdilo - že neexistují důvody pro to, aby tady ten protiraketový štít USA vznikl," řekl ČTK Paroubek. Podle jeho názoru neexistuje reálné nebezpečí ze strany Íránu, proti kterému byl štít podle amerických vyjádření zamýšlen. Podle předsedy ČSSD se také potvrdilo, že technicky nebyl štít na dostatečné úrovni a také nebyl součástí kolektivní obrany NATO. Politici jako exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), exprezident Václav Havel či předseda ODS a někdejší premiér Mirek Topolánek by se podle Paroubka měli "nad sebou zamyslet, do jakého dobrodružství zemi hnali". "Nás to staví do pozice, kterou známe z posledních 100 let ve střední Evropě, že nejsme ukotveni pevně partnersky, bezpečnostně, spojenecky, a to je jisté ohrožení, tak to vnímám," řekl Českému rozhlasu expremiér a šéf ODS Topolánek. Dodal, že dvě desítky let po pádu totality ČR stále neví, kam přesně patří. "Jsme demokracií velmi nezralou, a tak nás vidí i naši evropští partneři," poznamenal Topolánek. Smlouvy, které loni podepsali ministři zahraničí a obrany obou zemí, byly na české straně ratifikovány jen v Senátu, sněmovna se jimi nezabývala. Proti plánu na vznik základny se konaly demonstrace a protesty. Americký prezident Barack Obama v noci telefonoval českému premiérovi Janu Fischerovi a podle informací z diplomatických zdrojů mu sdělil, že Američané plány na vznik radaru opouštějí. Obamova administrativa v minulých měsících přehodnocovala navrhovaný systém. Dnes má s výsledky hodnocení seznámit delegace amerických ministerstev zahraničí a obrany Varšavu a Prahu. Jan Májíček z hnutí "Ne základnám!" poslední vývoj vidí jako velké vítězství české veřejnosti. "Americká administrativa by se úplně jinak rozhodovala, kdyby zde byly ratifikovány obě proradarové smlouvy, k čemuž nedošlo díky aktivnímu odporu občanů ČR," poznamenal. Američané podle něj o masivním odporu dobře věděli. Hnutí nyní bude monitorovat další vývoj a přeje si, aby podepsané "radarové" smlouvy byly zcela zrušeny. Předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD) očekával, že Spojené státy záměr bývalého prezidenta George Bushe přehodnotí. "Důvody, které údajně vedly Spojené státy k tomuto rozhodnutí, jsou rovněž pochopitelné. Ukazuje se, že systém nečelil nejreálnějším rizikům. Posun k mobilním systémům a systémům proti raketám kratšího doletu je logický a smysluplný," řekl Hamáček. Doufá, že verdikt umožní debatu v NATO a případně i s Ruskem o spolupráci při řešení reálnějších rizik, jako jsou rakety krátkého a středního doletu a šíření zbraní hromadného ničení. Předsedu sněmovního branného výboru Jana Vidíma (ODS) rozhodnutí Spojených států zklamalo. "První pocit je obrovské zklamání a znechucení nad zbabělostí pana Obamy," řekl Vidím. Obama podle něho předvádí "nekonečné ústupky", například vůči Rusku. Vidím také poukázal na to, že mnozí čeští politici dali do projektu velké množství energie a čelili odporu komunistů a protiradarových hnutí. "Považuji to za zradu na spojencích," zdůraznil Vidím. Pokud by Obamova administrativa náhodou někdy něco chtěla po ČR, prý bude první, který se postaví proti. "Samozřejmě to je potěšitelná zpráva pro nás pro všechny, kteří jsme bojovali o to, aby u nás radarová základna nebyla, a pokud by měla být, tak jedině kdyby o tom občané rozhodli v referendu," řekla poslankyně za KSČM Soňa Marková. Předseda Strany zelených Ondřej Liška pokládá vývoj okolo plánované základny za potvrzení skoro tři roky starých slov zelených, že administrativa nastupující po prezidentu Georgi Bushovi kontroverzní projekt přehodnotí. "Jsem rád, že se podařilo dosáhnout toho, že původně dvoustranná záležitost je projednávána v Severoatlantické alianci a že plán je součástí širší snahy o zabezpečení euroatlantického prostoru," poznamenal Liška. Dodal, že USA se musí i nadále snažit o spolupráci s Ruskem v bezpečnostních otázkách a také vytrvat v tlaku na Írán kvůli jeho spornému jadernému programu.

Zdroje: ČTK