Avšak křesťanská náboženství zůstávají hluboce rozdělena, napsala agentura AFP.

"Zlepšení vztahů s východními církvemi je jedním z nejvýraznějších bodů činnosti Benedikta XVI.," konstatuje vatikánolog Sandro Magister.

"Jedna věc je mít srdečné vztahy, druhá věc je pokročit v ekumenickém dialogu," zdůrazňuje komentátor listu Il Fatto Marco Politi.

Benedikt je první papež, který se na středomořský ostrov, jehož autonomní pravoslavná církev má silné vztahy s ruskou, vydává. Jeho cesta je dalším pokusem o sblížení mezi Vatikánem a moskevským patriarchátem, podotýká jeden z vatikánských pozorovatelů.

Druhý nejmocnější muž ruské pravoslavné církve Ilarion, který 20. května navštívil Řím, se vyslovil pro setkání mezi Benediktem XVI. a nejvyšším představitelem ruské pravoslavné církve patriarchou Kirillem. Bylo by to první setkání od velkého schizmatu v roce 1054, kdy se západní a východní křesťanský svět rozešly.

Benedikt XVI., který stojí v čele 1,1 miliardy katolíků, a patriarcha moskevský a celé Rusi Kirill, jenž spravuje kolem 80 procent světového pravoslavného společenství s 233 miliony věřících, se shodují na tom, že obě církve musejí zdůrazňovat své společné hodnoty, aby mohly čelit sekularizaci.

"Také dnes jsou křesťanské kořeny živé a plodné, na Východě i na Západě, a musejí inspirovat k novému humanismu," řekl Benedikt Ilarionovi. Ten zase zdůraznil, že obě církve již nejsou konkurenty, nýbrž spojenci, i když problémy přetrvávají.

Toto zlepšení je způsobeno skutečností, že Benedikt XVI. je považován za papeže tradice, s velkou citlivostí pro východní církve, vysvětluje Sandro Magister.

Podle Marka Politiho však papež nepůsobí dojmem, že by chtěl hovořit o hlavním jádru problému: o reformě papežství. "Pravoslavní přistoupili na myšlenku čestného primátu římského biskupa (papeže), ale nechtějí, aby byla univerzální církev řízena jako monarchie," vysvětluje.

Na Kypru, v jedné z prvních křesťanských zemí světa, se papež setká s rozděleným pravoslavným společenstvím. Několik biskupů, zejména metropolita Athanasios z Limassolu na jihovýchodě ostrova, vyjádřili k jeho návštěvě odpor. K pořádku je vyzval jejich nadřízený, arcibiskup Chrysostomos II., který prohlásil, že papežova návštěva nepředstavuje nebezpečí.

Papeže na Kypr pozvali prezident Demetris Christofias a arcibiskup Chrysostomos, avšak na rozdíl od Malty a zejména Portugalsku se tu šéfovi katolické církve zřejmě nedostane zdaleka tak vřelého přijetí. Kyperská církev se dokonce obává, že se některé okrajové extremistické pravoslavné skupiny, zarputile se stavějící proti kontaktům s katolíky, zmobilizují proti návštěvě.

Dvě skupiny pravoslavných nedávno napsaly generálnímu prokurátoru a požadovaly zatčení papeže, jakmile vstoupí na Kypr. Obvinily Benedikta XVI., že "kryl stoky zločinů, jichž se dopouštěli pedofilní kněží na nevinných dětech".

Loni byla na Kypru při posledním zasedání katolicko-pravoslavné teologické komise byla zatčena stovka demonstrantů, mezi nimi i mniši, kteří proti tomuto setkání protestovali. Jednání komise se soustřeďovalo na otázku papežství, která je ústředním bodem četných teologických, kulturních a historických sporů mezi katolíky a pravoslavnými. Pravoslavní odmítají, aby měl papež univerzální moc nad církví. V nejlepším případě jsou ochotni připustit, že by byl první mezi rovnými, a žádají, aby rozhodnutí byla činěna na základě konsensu všech biskupů.

Kypr, který byl součástí byzantské říše, byl pod vlivem katolíků od roku 1192 až do roku 1571, kdy byl obsazen Turky. Kyperská církev byla dlouho tvrdě potlačována a Řím se marně snažil odsud pravoslaví vypudit.

Dialog katolické církve je nadále obtížný i s dalšími složkami křesťanstva.

S protestanty, jichž je 381 milionů, nastala stagnace, shodují se Sandro Magister i Marco Politi. Dokonce tu byl jakýsi krok zpět s anglikány (82 milionů), s nimiž se Benedikt XVI. setká při své zářijové cestě do Velké Británie, konstatuje Marco Politi. Papežský dekret umožňující anglikánům nesouhlasícím s vývojem jejich církve přestoupení ke katolicismu neuspokojuje celé toto společenství, dodává.

S lefebvristy, s nimiž nastalo schizma zcela nedávno, učinil Benedikt XVI. krok vpřed, aby obnovil jednotu křesťanské církve. Avšak zrušení exkomunikace čtyř biskupů vysvěcených Lefebvrem, včetně popírače holokaustu Richarda Williamsona, vyvolalo vlnu protestů i uvnitř katolické církve a zdá se, že dialog uvízl na mrtvém bodě.