Osmý div světa zmizel beze stopy, poslední ho měli nacisté

Zmizelý poklad, který měl oslnit krále i care, se proměnil v jednu z největších záhad moderní historie. Jantarová komnata, oslnivá místnost plná zlata, drahokamů a zářícího jantaru, nezmizela jen tak. Její příběh je směsicí války, chamtivosti, tajemství a možná i zakrývání pravdy. A i po více než 80 letech stále nedává historikům spát.

Jantarová komnata vznikla na začátku 18. století v Prusku jako symbol moci a luxusu. Byla určena pro berlínský zámek Charlottenburg, ale nakonec skončila v Berlínském paláci. Už tehdy ohromovala svou výzdobou. Více než šest tun jantaru, stovky detailních řezeb, zlacení, zrcadla a drahé kameny vytvářely interiér, který neměl obdoby. Když ji pruský král daroval ruskému carovi Petru Velikému, stal se z ní nejen dar, ale i politický nástroj.

V Rusku byla komnata přenesena do Kateřinského paláce, kde byla ještě rozšířena a zdokonalena. Výsledkem byla místnost, která byla považována za osmý div světa. Nikdo tehdy netušil, že o dvě století později zmizí beze stopy.

Krádež století a temné stopy války

Když nacisté vtrhli do Sovětského svazu, měli jasno. Nešlo jen o území, ale i o kulturní poklady. Jantarová komnata byla na seznamu priorit. Sověti ji nedokázali zachránit, křehký jantar by se při přesunu rozpadl. Pokus o maskování tapetou byl zoufalý a neúspěšný. Němci komnatu rozebrali během pouhých 36 hodin a odvezli ji do Královce. Tam ji znovu vystavili jako trofej. Jenže s blížícím se koncem války začal závod s časem. Komnata byla znovu rozebrána, zabalena do beden a pak… ticho.

Od té chvíle vznikají legendy. Byla naložena na loď Wilhelm Gustloff, která skončila na dně Baltského moře spolu s tisíci lidí? Skončila v tajném bunkru v Polsku? Nebo ji někdo ukryl tak dokonale, že čeká dodnes?

zdroj: Profimedia.cz

Některé příběhy mají až mrazivý nádech. Lidé, kteří se snažili komnatu najít, umírali za podivných okolností. Objevily se náznaky, že by mohla být zničena během bombardování Královce. Sovětské dokumenty naznačují, že mohla shořet během posledních dnů války. Přesto se čas od času objeví stopa, která znovu rozdmýchá naději.

A Jantarová komnata nebyla jediným pokladem, po kterém nacisté šli. Ukradli tisíce uměleckých děl po celé Evropě. Například slavný obraz Mona Lisa byl sice ukryt a zachráněn, ale mnoho jiných děl takové štěstí nemělo. Raphaelovy obrazy, Rembrandtovy portréty i sbírky židovských rodin skončily v nacistických skladech.

Zlatý vlak v Polsku, o kterém se dodnes spekuluje, měl údajně ukrývat tuny zlata a umění. Část uloupených děl se postupně vrací majitelům, ale obrovské množství zůstává nezvěstné. Některé kusy se objevují po desetiletích v soukromých sbírkách, jiné možná leží hluboko pod zemí nebo na dně moří.

Replika místo originálu a tajemství, které nezmizelo

V roce 1979 padlo rozhodnutí vytvořit kopii Jantarové komnaty. Práce trvaly dlouhých 24 let a byly nesmírně náročné. Řemeslníci museli znovu objevit téměř zapomenuté techniky práce s jantarem. Pomohly historické fotografie i původní plány.

Finanční problémy nakonec vyřešila německá společnost E.ON. V roce 2003 byla nová komnata slavnostně odhalena za účasti Vladimir Putin a Gerhard Schröder. Dnes ohromuje návštěvníky stejně jako kdysi originál.

Ale jedna otázka zůstává. Co se stalo s tou původní?

Možná shořela v troskách války. Možná leží někde zapomenutá. A možná, jen možná, čeká na své znovuobjevení. Jantarová komnata tak zůstává symbolem nejen ztraceného bohatství, ale i lidské posedlosti poklady, které nikdy nepřestaneme hledat.