Organizátoři protičínské demonstrace podali ústavní stížnost na postup policie

- Aktuality autor: roj

Organizátoři březnové protičínské demonstrace nesouhlasí s postupem policie a magistrátu, který neumožnil demonstraci na Hradčanském náměstí během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Podali kvůli tomu dvě správní žaloby na 13 lidí, ústavní stížnost a návrh 18 senátorů na zrušení paragrafu z dopravního zákona.

Policie odmítla vpustit demonstranty na Hradčanské náměstí

Policie odmítla vpustit demonstranty na Hradčanské náměstí,zdroj: Yan Renelt / MAFRA / Profimedia

Policie podle nich zneužívá dopravní legislativu k bezpečnostním opatřením, omezuje tak shromažďovací právo a svobodu projevu, řekli v pátek novinářům.

Paragraf 24 zákona o pozemních komunikacích má sloužit k uzavírkám prostoru pro chodce i automobily. Používá se třeba při haváriích vodovodu nebo sesuvu vozovky, tedy má chránit chodce a řidiče před nebezpečím.

"Přišli jsme na závažnou okolnost, že policie poměrně opakovaně a dlouhodobě tento paragraf používá pro výkon svých bezpečnostních opatření. To znamená, že na dopravní úřad zašle žádost o bezpečnostní opatření, jehož součástí je uzavírka. Dopravní úřad ale přece nemůže zkoumat bezpečnostní opatření, k tomu nemá kompetenci," řekl advokát Jiří Kučera.

Magistrát prý finguje správní řízení

Podle něj jen finguje správní řízení a okamžitě policii vyhovuje v tom, co ona žádá. "My se zde dostáváme do situace, kdy zákon, který nestanovuje meze svého uplatnění, je využíván k bezpečnostním opatřením, a to v řadě případů i k vyloučení shromažďovacího práva a de facto i porušení práva svobody projevu," zdůraznil Kučera.

Senátní žalobu podali k soudu koncem dubna, ústavní stížnost tuto středu, ta se týká omezení práva na shromažďování jedné z demonstrantek. Správní žaloby argumentují podobně.

V první jsou čtyři žalobci - exministr Martin Bursík, bývalá poslankyně Kateřina Jacques, mluvčí strany LES Tomáš Pikola a Kateřina Kudláčková, na soud byla poslána před dvěma týdny. Další žalobu podalo devět spoluorganizátorů demonstrace tuto středu.

Policisté koncem března v době návštěvy čínského prezidenta nevpustili na pražské Hradčanské náměstí účastníky ohlášené demonstrace. Náměstí uzavřeli pro chodce i vozidla z bezpečnostních důvodů. Demonstrace se tak musela konat na jiném místě. Policie kritiku odmítla s tím, že náměstí bylo v minulosti uzavřeno i při jiných významných zahraničních návštěvách.

"Nevědí, že dělají něco, co se nesmí"

Bursíkovou žalobou se již bude zabývat pražský městský soud. "To, co se stalo, je bezesporu protiprávní a protiústavní zneužití politické moci proti základním právům nejen českých občanů," řekl advokát Jan Kalvoda.

Žalobou se pořadatelé domáhají výroku o nezákonnosti rozhodnutí magistrátu o dopravní uzavírce i nezákonnosti samotného policejního zásahu, kvůli němuž bylo narušeno shromáždění.

"Ono to vypadá, jakoby magistrát a zejména policie vůbec nevěděly, že dělají něco, co se nesmí. Oni si zvykli chodit na magistrát pro štempl, pro povolení osadit určitý prostor značkou o zákazu vstupu a myslí si, že to stačí," konstatoval Kalvoda.

Podobnou zkušenost má podle Bursíka i organizace Greenpeace. Tato dopravně-technická opatření prý znemožňují občanům se jakkoliv dopředu bránit. Podle Kučery si policie s přispěním magistrátu vymyslela způsob, jak obcházet právo na shromažďování.

Tagy: Česko domácí česko-čínské vztahy protesty a demonstrace

Zdroje: ČTK