ODS nechce ze zdravotního pojištění platit služby a pobyt v nemocnicích
13. 6. 2026 – 16:40 | Zpravodajství | Jasmína Krásná
Zdravotní pojišťovny by ze zákonného pojištění neměly podle poslance ODS a stínového ministra zdravotnictví Štěpána Slováka hradit stravovací a pobytové služby v nemocnicích.
Jejich hlavním cílem by měla zůstat úhrada zdravotní péče, měly by ale umožnit se lidem připojistit, uvedl na ideové konferenci ODS poslanec, který také označil regulační poplatek 90 korun za využití lékařské pohotovosti za nízký.
Další poslanec ODS a stínový ministr práce a sociálních věcí Jiří Havránek (ODS) by chtěl zvýšit flexibilitu zaměstnanců a rozšířit okruh důvodů pro výpověď ve zkrácené jednoměsíční lhůtě. Konkrétnější ale nebyl. Nyní mezi důvody patří neuspokojivé pracovní výsledky zaměstnance, porušování pracovních povinností nebo nesplnění požadavků pro řádný výkon práce. Havránek označil za důležitou také obranu důchodové reformy bývalé vlády Petra Fialy (ODS) včetně posouvání věku odchodu do starobní penze.
Slovák své návrhy zdůvodnil tím, že zdravotní pojišťovny by měly financovat především nezbytné zdravotní služby, nikoli doplňkové či zbytné. Chtěl by také motivovat lidi k péči o zdraví a předcházení chorob například sníženými odvody na zdravotní pojištění. "Každý je primárně za svoje zdraví zodpovědný sám," uvedl. Současně by chtěl posílit roli praktických lékařů a návštěvy dalších zpoplatnit. "Není normální obcházet lékaře a neplatit za to ani korunu," dodal.
Školy by měly podle poslankyně ODS a stínové ministryně školství Renáty Zajíčkové (ODS) zajistit každému žáku od čtvrté či páté třídy tablet s programy nezbytnými k výuce, aby při ní nepoužíval vlastní mobilní telefon i k jiným činnostem. Zajíčková také zopakovala návrh zkrátit devítiletou základní školní docházku na osm let s tím, že povinné by byly dva roky střední školy, "aby dítě dozrálo v odpovědného občana".
Devátá třída základní školy je podle poslankyně ODS "vysoce neefektivní" čekárna na středoškolské přijímací zkoušky. I kvůli odkladům školní docházky to vede k tomu, že někteří studenti maturují až ve 20 letech. "Musíme vzdělávací dráhu zkrátit," dodala poslankyně. Podle ní je také třeba změnit zákon o vysokých školách, které by měly být financovány z více zdrojů včetně soukromých. Kromě školného poslankyně zmínila zápisné nebo zpoplatnění prodlužovaného studia. "Vzdělávání musíme vnímat jako silné ekonomické téma, ne jako vedlejší nebo doplňkové téma," dodala Zajíčková.