Odpůrci již nic nezmůžou. Církevní restituce platí, potvrdil Ústavní soud

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 6. 5. 2014 16:02) - Aktuality autor: Jakub Konečný

Církevní restituce u Ústavního soudu obstály. Soudci vyškrtli ze zákona o majetkovém vyrovnání jedno slovo, ve zbytku návrh na zrušení normy zamítli. Církve získají majetek a náhrady v celkové výši 134 miliard korun. Soud vyjádřil naději, že svým nálezem přispěje k upevnění konsenzu mezi státem a církvemi. "Ústavní soud není povolán k tomu, aby rozsoudil spor o smysl českých dějin," stojí v obsáhlém nálezu. 

Církevní restituce (ilustrační foto)

Církevní restituce (ilustrační foto),zdroj: ThinkStock

Restituce podle soudu nemohou nikdy odčinit všechny křivdy minulosti. Stanovení jejich rozsahu a objemu je v kompetenci zákonodárců. Zvolené řešení má podle nálezu rozumnou a přiměřenou vazbu na dostupné historické údaje. Čtyři soudci zůstali při rozhodování v menšině. Odlišné stanovisko uplatnili Jaroslav Fenyk, Vojen Güttler, Jan Musil a předseda soudu Pavel Rychetský. 

Jediné ustanovení zákona, do kterého soud zasáhl, vymezuje majetkové křivdy a řadí mezi ně znárodnění nebo vyvlastnění vykonané v rozporu s dobovými předpisy nebo bez vyplacení spravedlivé náhrady. Soud škrtl slovo "spravedlivé". "V kontextu celé věci není zřejmé, jaká výše náhrady by byla považována za spravedlivou a podle jakých měřítek (zda dobových, nebo současných) by se měla hodnotit," uvedl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil. 

Změna je minimální a technická

Podle předsedy legislativní rady vlády Petra Mlsny jde o drobnou změnu technického rázu. Možným důsledkem je podle Mlsny to, že pokud církve o nějakou nemovitost přišly v souladu s dobovými předpisy a získaly za ni náhradu, do církevních restitucí nebude zahrnuta. Soudce zpravodaj Stanislav Balík řekl, že hlavním důvodem pro zásah soudu byla formulační nejasnost. Vyškrtnutím slova se norma sjednotila s jinými restitučními předpisy. "Nebude to mít žádný zásadní význam pro aplikaci toho zákona," uvedl Balík. 

Odpůrci církevních restitucí neuspěli ani s poslední námitkou proti účasti soudce Miloslava Výborného, jehož mandát dnes končí. Advokát Karol Hrádela tvrdil, že Výborný přestal být soudcem už v neděli. Soud po krátké poradě jeho výklad označil za nesprávný, Výborný v jednací síni zůstal. 

Zákon otevírá církvím cestu k nemovitému majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Jde hlavně o pole, lesy a rybníky, ale také nemovitosti včetně památek. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard jako náhradu za nevydaný majetek. Částka se navýší o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. 

Podle vlády restituce znamenají vypořádání s dědictvím komunismu. Opozice má k normě výhrady. Zrušení postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich poslanci ČSSD a KSČM. Předseda Věcí veřejných Vít Bárta uvedl, že boj proti církevním restitucím nekončí, další postup prý oznámí v úterý. 

 

Církevní restituce

Církevní restituce,zdroj:Isifa.com

První veřejné jednání o církevních restitucích se konalo ve středu. Odpůrci kritizovali objem přiznávaného majetku a finančních náhrad. Norma prý porušuje principy laického státu a zvýhodňuje určitou skupinu církví oproti ostatním. Sporný majetek církvím podle kritiků přinejmenším od josefínských reforem nepatřil, protože jej pouze spravovaly. Soud dospěl k závěru, že církevní subjekty měly plnou majetkovou způsobilost. Stejně tak odmítl i většinu dalších výhrad vůči obsahu a celkovému pojetí zákona. 

Kritika směřovala také vůči procesu schvalování normy. Sněmovna prý zákon neprojednala na nejbližší schůzi po vrácení předlohy Senátem. ÚS ale v nálezu zdůraznil, že toto řešení svými hlasy podpořili i poslanci, kteří se později podepsali pod návrh na zrušení zákona. Vládní koalice také podle opozice omezovala diskusi a porušovala jednací řád. 

Soud neshledal, že by legislativní proces ve svém celku neumožňoval otevřenou diskusi včetně menšinových názorů, uvedl Balík. Některé postupy ve Sněmovně sice podle Balíka vykazovaly určitý stupeň morální pokleslosti, což ale nemůže být důvodem ke zrušení důležitého zákona. Balík zdůraznil, že soud není strážcem politické kultury, morálním arbitrem či vychovatelem politické reprezentace.

Tagy: církevní restituce

Zdroje: ČTK