Odhodlaná ochránkyně. Tohle jméno nosí v Česku jen 472 žen, je přitom plné síly a vznešenosti

Jméno, které zní vznešeně, staročesky, tradičně a přitom zvláštně a neoposlouchaně, protože na moc nositelek v dnešním Česku nenarazíme? Podle dostupných statistických dat ho nosí jen 472 žen a dívek: Vilemína.

Průměrný věk nositelek je více než 70 let, což vysílá jasnou zprávu: Vilemíny bývaly populární v polovině minulého století a dnes už moc ne. V poslední sobě se ale podobná jména vrací na výsluní: Rodiče se totiž čím dál tím častěji poohlížejí po něčem jedinečném, protože mají pocit, že Elišek a Jakubů už je ve třídě zkrátka dost.

Různorodost jmen tak v posledních letech v Česku strmě roste, jak upozorňuje ČSÚ, a nic nenaznačuje tomu, že by se snad měl tento trend zastavit.

Vilemína přitom rozhodně stojí za zvážení: Má velmi silný a důstojný význam. Pochází původně z němčiny a holandštiny, kde jméno zní Wilhelmina jakožto ženská verze jména Wilhelm. Jméno se skládá z prvků "willo" (odhodlání) a "helm" (přilba, ochrana). 

Vilemínu bychom tak mohli významově chápat jako "odhodlanou ochránkyni", což je výklad, který je k nalezení v mezinárodních etymologických zdrojích i českých jmenných přehledech. Vilemína (či Vilma, což je taktéž varianta toho samého jména) tak působí jako klidná, pevná síla. Možná méně poetická než třeba Jitřenka, Jiskra či Rozálie, ale zase o to vytrvalejší a silnější.

Vilemíny mají navíc i historickou stopu: Vzpomenout můžeme na Kateřinu Vilemínu Zaháňskou, kterou poctiví čtenáři ihned nebudou mít problém zařadit. Jedná se totiž o paní kněžnu z Babičky.

A pozor, přetrval také jistý tón středověké magie, protože můžeme vzpomenout též velmi neobvyklou Vilemínu z Milána, českou princeznu, která působila v Itálii jako mystička. Měla okolo sebe tajemný kult a po smrti ji dokonce začali uctívat jako světici. Její oddaný řád vilemínitů ale později prohlásila inkvizice za kacířský a rozmetala ho do větru.