Vlády také zpřísní opatření pro utajování dokumentů a v diplomatických depeších se bude více užívat kódový jazyk. Myslí si to odborníci na zahraniční politiku, které oslovila agentura AP.

"Lidé budou do kabelogramů dávat mnohem méně (údajů)," řekl bývalý ředitel CIA Michael Hayden. Očekává, že pro předávání citlivých informací z ambasád na ministerstvo zahraničí se bude více využívat telefonická komunikace. Upozornil však, že kvůli tomu zprávy od diplomatů obdrží menší počet lidí než dosud.

Kódy a šifry

Stejného názoru je i bývalý člen americké Rady národní bezpečnosti Elliot Abrams. Místo kabelogramů, které se dostanou k desítkám až stovkám lidí, se podle něj začne využívat zabezpečená elektronická pošta určená pouze jednotlivým příjemcům. "Někteří lidé, kteří potřebují znát informace ze zahraničí, se je nakonec nedozvědí," řekl.

Bývalý americký vyjednavač na Blízkém východě Aaron Miller očekává, že se v diplomacii začne více užívat kódový jazyk. Zdokonalí se také šifrování dokumentů.

Bývalý italský velvyslanec v Moskvě Sergio Romano se domnívá, že úsilí WikiLeaks o zveřejnění dokumentů povede paradoxně k přísnějšímu utajení všech významných informací. "První reakcí všech vlád bude zpřísnění pravidel utajování," řekl. "Bez tajností diplomacie nefunguje," dodal.

Transparentnost v diplomacii?

Na potřebu zachování určité míry důvěrnosti v diplomacii upozornil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. "Transparentnost je důležitá pro naši společnost, obvykle je nezbytná. Ale je několik oblastí, včetně diplomacie, kde nezbytná není," řekl.

Netanjahu také prohlásil, že bez utajení by se nepodařilo sjednat mír mezi Izraelem a Egyptem v roce 1979. Kdyby se na veřejnost předčasně dostaly informace o tom, že židovský stát chce Egyptu postoupit Sinajský poloostrov dobytý v roce 1967, Izraelci by se patrně snažili zabránit dohodě, řekl.