Obamova vláda odmítá označit masakr Arménů Turky za genocidu
4. 3. 2010 – 18:20 | Zpravodajství | red
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy vyzvala zahraniční výbor Kongresu, aby odložil hlasování o rezoluci, která by označila masakr Arménů osmanskými Turky za první světové války za genocidu.
Zástupci výboru ale dali najevo, že o rezoluci hlasovat chtějí. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AP. Schválení rezoluce by totiž zřejmě poškodilo diplomatické vztahy mezi USA a Tureckem.
Šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová kvůli rezoluci mluvila s předsedou výboru Howardem Bermanem. "Ministryně Clintonová volala včera (ve středu) předsedovi Bermanovi a řekla mu, že další postup Kongresu by mohl zabránit narovnání vztahů (mezi Arménií a Tureckem)," řekl mluvčí Bílého domu Mike Hammer.
Berman ale žádost Clintonové o odklad hlasování o rezoluci odmítl, přestože označil Ankaru za důležitého spojence. "Nic ale nemůže ospravedlnit Turecko, že zavírá oči před skutečností arménské genocidy," citovala ho agentura Reuters.
Ankara apelovala na americké představitele, aby schválení rezoluce zabránili. Turecký prezident Abdullah Gül ve středu kvůli záležitosti mluvil s Obamou. Americký prezident prý vyjádřil potěšení nad tím, že se v poslední době daří zlepšovat vztahy mezi Turky a Armény. Zároveň ale vyzval Güla, aby co nejrychleji ratifikoval mezinárodní dohodu o normalizaci vztahů, kterou Ankara a Jerevan podepsaly loni.
Pokud zahraniční výbor rezoluci schválí, bude o ní ještě hlasovat Kongres jako celek. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu ale prohlásil, že Obamova administrativa by se takovému hlasování měla snažit zabránit.
Turecko varuje, že schválení rezoluce by mohlo způsobit ochlazení vztahů mezi Ankarou a Washingtonem. Davutoglu také řekl, že by podobná rezoluce mohla podkopat současné úsilí o narovnání vztahů mezi Tureckem a Arménií.
Zahraniční výbor Kongresu už v roce 2007 zabití Arménů za genocidu označil. Na výsledek hlasování reagovala Ankara stažením svého velvyslance z USA a pohrozila, že znemožní Američanům přístup na leteckou základnu v Turecku, která měla rozhodující význam pro operace v Iráku. Tehdejší prezident George Bush následně dotlačil Kongres k tomu, aby jako celek o rezoluci už nehlasoval.
Podle Jerevanu zahynulo v letech 1915-1917 při vraždění a deportacích v Osmanské říši přes půldruhého milionu Arménů. Turecko připouští jen 300000 až 500000 mrtvých, které ale označuje za oběti války, a odmítá označení genocida.