Nobelův výbor ocenil Obamu za jeho snahu o posílení mezinárodní diplomacie a spolupráce. 

V projevu po převzetí ceny Obama uznal kontroverzi, které coby čerstvý laureát této prestižní ceny čelí. Podle svých slov vede národ, který je "uprostřed dvou válek" - v Iráku a v Afghánistánu. Dodal ale, že války jsou v jisté situaci nezbytné pro vybojování míru, který má smysl, i když cena za to je vysoká. 

Porota vyzdvihla Obamovu vstřícnost vůči muslimskému světu, jeho úsilí o obnovení dialogu na Blízkém východě a snahu o globální jaderné odzbrojení. Výbor jméno laureáta oznámil loni v říjnu. Čelil pak kritice, že ocenění nového amerického prezidenta bylo předčasné. Pro udělení ceny Obamovi je podle průzkumu  jen 26 procent Američanů.

Obama před převzetím ceny řekl, že nepochybuje o tom, že jiní kandidáti by si ocenění zasloužili více než on. "Částečně je to proto, že jsem na začátku, a nikoliv na konci své práce na světovém jevišti (...) Ale zřejmě nejhlubší otázka kolem mého ocenění je skutečnost, že jsem vrchní velitel vojsk národa, který je uprostřed dvou válek," řekl Obama. 

Prezident pak ale dodal, že války doprovázejí lidstvo od jeho prvopočátků a že některé mají opodstatnění, protože svět není dokonalý. "Říct, že síla je někdy nezbytná, není vzýváním cynismu - je to uznání historie a nedokonalostí člověka a limitů rozumu," řekl. 

Opravdový mír podle Obamy vyžaduje dodržování lidských práv a znamená také ekonomické příležitosti pro jednotlivce. Vyžaduje také sankce proti režimům, které porušují mezinárodní dohody, řekl americký prezident. 

Podle šéfa Nobelova výboru Thornbjörna Jaglanda si Obama konkrétně ocenění zasloužil za své snahy o jaderné odzbrojení či prevenci konfliktů i aktivity proti globálnímu oteplování. Uvedl, že celá Obamova agenda, kterou vytvořil, staví na dialogu a hledání společných řešení a je to silná iniciativa na podporu míru. 

Při slavnostním ceremoniálu na radnici Jagland znovu zdůvodňoval, proč porota cenu přiřkla právě šéfovi Bílého domu. Zmínil přitom jeho snahu o uzavření věznice Guantánamo i přehodnocení amerického plánu na vybudování protiraketové obrany ve střední Evropě, tedy v ČR a v Polsku. Tento krok podle šéfa Nobelova výboru zlepšil vztahy s Ruskem a umožnil chystanou vzájemnou dohodu o snížení stavu jaderných zbraní. Jagland připomněl vizi bezjaderného světa, kterou Obama představil v dubnu při své návštěvě Prahy. 

Když si porota položila otázku, kdo v loňském roce učinil pro mír nejvíc, musela si odpovědět: Barack Obama, řekl šéf Nobelova výboru. Míní, že ocenění je "výzva do budoucna", aby nejmocnější muž světa ve svých aktivitách o vytvoření mezinárodního společenství pokračoval. "Ať je tato cena v budoucnu plně zasloužená," řekl Jagland. Dodal, že Obamova činnost je "v nejlepším duchu Alfreda Nobela". 

Prezidenta doprovází v Norsku jeho manželka Michelle. Slavnostního ceremoniálu se účastnila norská královská rodina, diplomaté, hudebníci i slavní herci. Na radnici v publiku nechyběl například americký herec Will Smith s rodinou. Sál zdobila bohatá výzdoba, na kterou prý pořadatelé použili 10.000 květin. 

Večer Obamu čeká slavnostní večeře. Na prezidentovu hlavu padla ale také kritika za to, že svůj norský pobyt spojený s převzetím ocenění zkrátil na minimum.