Počet jejich vojáků se tam do poloviny příštího roku zvýší o 30.000 na 100.000, o další posily USA požádají spojence. V červenci 2011 by se pak ze země, kam vojensky vstoupily před osmi lety, chtěly začít stahovat. Obamovo rozhodnutí ve Spojených státech vyvolalo smíšené reakce.

Obama začal o nové strategii v afghánském konfliktu s povstaleckým hnutím Taliban, které v poslední době výrazně získává pozice, uvažovat v září. Velitel spojeneckých sil v Afghánistánu tehdy napsal do Washingtonu zprávu, že situace v zemi je bez dalších posil neřešitelná, a požádal o 40.000 nových vojáků. Šéf Bílého domu se nakonec rozhodl mu téměř vyhovět, zdůraznil ale nutnost jasného časového rámce pro ukončení konfliktu.

Nová americká strategie v zemi bude mít podle Obamy tři části. První je navýšení jednotek, které by mělo zvýšit bojové úsilí proti Talibanu a bezpečnost v zemi, ale i vycvičit afghánské síly. To by mělo umožnit postupné stahování amerických sil podobné tomu, které USA nyní provádějí v Iráku. Druhou je lepší podpora civilní správy země, zejména pak odstranění značné korupce, která podkopává důvěru běžných Afghánců ve státní orgány. Třetí je pak snaha o ekonomický rozvoj země s důrazem na zemědělství a budování infrastruktury.

Obama ve svém dnešním projevu zdůraznil, že by bylo chybou srovnávat současný konflikt v Afghánistánu s válkou ve Vietnamu, kterou Spojené státy prohrály. Někteří komentátoři totiž jeho dnešní krok srovnávají s rozhodnutím tehdejšího prezidenta Lyndona B. Johnsona, který v roce 1965 rozhodl, že 20.000 amerických poradců ve Vietnamu doplní bojové jednotky. Válka potom eskalovala. Na konci roku 1968 již v zemi bylo 500.000 vojáků.

"Na rozdíl od Vietnamu se k nám (v Afghánistánu) přidala široká koalice 43 národů, které uznávají legitimitu našich činů. Na rozdíl od Vietnamu nečelíme lidovému povstání s rozsáhlou podporou. A, což je nejdůležitější, na rozdíl od Vietnamu byli Američané (11. září 2001) krutě napadeni z Afghánistánu a zůstávají cílem pro tytéž extremisty, kteří osnují další spiknutí podél jeho hranic," uvedl Obama. Zároveň vyzval Američany, kteří se k afghánské válce staví stále více odmítavě, k jednotě.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen dnes v reakci na projev amerického prezidenta řekl, že očekává od spojenců, že vyšlou do Afghánistánu nejméně 5000 vojáků a možná i o několik tisíc víc. Zástupci členských zemí NATO budou ve čtvrtek a pátek jednat v Bruselu. Na konci schůzky by podle očekávání měli oznámit, jak se budou podílet na nové americké strategii.

První domácí reakce na Obamův projev byly smíšené. Zatímco republikáni verdikt o vyslání dalších posil do Afghánistánu většinou podporují, někteří demokraté ho kritizují. Válka je podle nich zbytečná, Spojené státy navíc musejí spolupracovat se zkorumpovanou afghánskou vládou. Pozorovatelé také zdůrazňují, že Spojené státy jsou teprve na začátku svého úsilí v zemi a vítězný konec konfliktu vůbec nebude snadný.

V Afghánistánu je nyní přes 100.000 zahraničních vojáků včetně 68.000 Američanů. Jejich počet tak do půl roku vzroste nejméně na 130.000 vojáků. Českých vojáků jsou v zemi čtyři stovky. V bojích zde dosud zahynulo přes 1500 spojeneckých vojáků, z toho více než 900 ze Spojených států. Počet mrtvých se výrazně zvýšil v letošním roce, kdy povstalecké hnutí Taliban zahájilo ofenzivu. V zemi dosud zemřeli tři čeští vojáci. Boje si také vyžádaly tisíce civilních obětí.

Spojené státy s podporou Británie a pak dalších spojenců před osmi lety zahájily tažení v Afghánistánu s cílem svrhnout režim extremistického islámského hnutí Taliban, které aktivně podporovalo terorismus. Cíle bylo rychle dosaženo, v poslední době ale kvůli zvýšené aktivitě bojovníků Talibanu vznikly obavy, že válka je bezvýchodná.