Mezinárodní společenství má podle Obamy přijmout kroky, aby této hrozbě předešlo. Příslušný závazek by mohl být učiněn už na nynější vrcholné schůzce 47 zemí světa v americkém hlavním městě. 

Šéf Bílého domu chce naplnit plán, jenž představil loni v Praze, aby nebezpečné jaderné materiály ve světě byly pod kontrolou do čtyř let. Cílem je, aby teroristé těchto materiálů nemohli zneužít k jadernému útoku. "Dvě desetiletí po konci studené války prožíváme krutou ironii dějin: nebezpečí jaderné konfrontace mezi zeměmi kleslo, nicméně riziko jaderného útoku vzrostlo," uvedl americký prezident. 

Poznamenal, že množství plutonia velké jako jablko by v nesprávných rukou mohlo zabít stovky tisíc lidí. "Pokud se k němu teroristé dostanou, použijí ho," varoval šéf Bílého domu. Na světě je nyní zhruba 2100 tun materiálů, jež lze využít k výrobě asi 120 tisíc bomb. Největší nebezpečí přitom představují jaderné materiály v politicky nestabilních zemích, jako je v současnosti například Pákistán. 

Výsledkem konference by měly být závazky zúčastněných zemí, že lépe zabezpečí své zásoby plutonia a vysoce obohaceného uranu a zabrání nelegálnímu obchodu s nimi či pašování těchto materiálů. 

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy při pondělním zahájení summitu údajně požadoval, aby v mezinárodním právu byly nástroje umožňující trestat země, jež svůj jaderný materiál zabezpečí nedostatečně. Ostatní účastníci summitu prý s tímto návrhem souhlasili. 

Američané již před summitem ve snaze o větší kontrolu jaderných materiálů zaznamenali několik úspěchů. Ukrajina se například v pondělí zavázala, že se do roku 2012 zbaví svých zásob vysoce obohaceného uranu, z něhož by bylo možné vyrobit atomovou bombu. Spojené státy a Rusko také na summitu podepíšou dohodu o snížení zásob plutonia připraveného pro výrobu nukleárních zbraní. 

Nynější summit je podle Bílého domu součástí širšího úsilí současné americké administrativy o snížení jaderné hrozby ve světě; do tohoto úsilí patří i nová rusko-americká smlouva o omezení jaderných arzenálů, která byla minulý týden podepsána v Praze.

Na pondělí a úterní schůzku by měla navazovat další jednání. Příští měsíc se pak v New Yorku uskuteční konference, jež se bude zabývat budoucností smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Obama v úvodu jednání uvedl, že pokračování washingtonského summitu se uskuteční za dva roky v Jižní Koreji. 

Vrcholného setkání ve Washingtonu se účastní zejména země s aktivním, začínajícím či plánovaným jaderným programem či výzkumem, představitelé OSN, EU a Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Nechybí mezi nimi ani Česká republika. Podle ministerského předsedy Jana Fischera se ale Česka závazky ohledně přísnějšího zabezpečení jaderného materiálu nedotknou, protože jeho ochrana je v Česku již nyní dostatečná.