Vyplývá to z analýzy činnosti takzvaných 6. odborů, kterou před časem nařídila šéfka Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Renata Vesecká.

Dokument upozornil i na neúměrně dlouhé přípravné řízení u některých případů. Ve středu o tom informovala mluvčí NSZ Renata Malinová. Takzvané 6. odbory jsou podle analýzy nejméně úspěšné v případech, kdy jsou obviněnými zaměstnanci nebo řídící pracovníci peněžních ústavů.

"Právě tyto kauzy navíc provází i neúměrná délka přípravného trestního řízení, což například konstatoval Ústavní soud v takzvané kauze České pivo, kde běží řízení již od roku 2001," uvedla Malinová.

U kauz, které skončily zastavením stíhání obviněných, se podle mluvčí zároveň ukázalo, že rozhodnutí byla správná a zákonná. Z analýzy totiž podle ní vyplývá, že u části z těchto případů bylo trestní stíhání zahájeno předčasně.

"Ve fázi prověřování, tedy ještě před obviněním konkrétních osob, totiž nebyly zcela vyčerpány všechny důkazní možnosti. Kdyby se tak stalo, nemuselo v mnoha případech k obvinění dotčených osob vůbec dojít, neboť věc by byla po pečlivém vyhodnocení důkazní situace, po uvážení všech okolností případu a po posouzení všech právních předpisů, odložena," sdělila Malinová.

Některé z kauz, které pak skončily osvobozujícím verdiktem, žalobci podle analýzy poslali k soudu předčasně. Vesecká proto podle Malinové například chce, aby byly v budoucnu před podáním obžaloby shromážděny všechny dostupné důkazy.

NSZ na základě analýzy přijalo několik opatření, jedním z nich mají být personální změny. Koho přesně by se měly týkat, Malinová neprozradila.

NSZ by mělo specializované 6. odbory v budoucnu také více kontrolovat v rámci dohledu. NSZ také podle Malinové klade důraz na další odborné vzdělávání elitních státních zástupců.

Vesecká a vedoucí vrchní a krajští státní zástupci o tom nedávno jednali s ředitelem Justiční akademie Ladislavem Mazákem. Posledním z kroků, které Malinová uvedla, je i "zvážení legislativní úpravy ve vztahu k náplni činnosti".

Deník Právo v listopadu informoval o záměru Vesecké, aby elitní státní zástupci neměli na starost jen závažnou hospodářskou kriminalitu, ale i vyšetřování nejzávažnějších zločinů spojených s organizovaným zločinem.

Vesecká loni v prosinci řekla, že analýzu činnosti 6. odborů nechala vypracovat s cílem odhalit důvody neúspěchů elitních žalobců u soudů. Kauzy, které mají státní zástupci z 6. odborů na starosti, totiž podle ní často vrací soudy k došetření, končí zastavením stíhání obviněných nebo zprošťujícími rozsudky.

Mluvčí pražského vrchního státního zastupitelství Irena Válová řekla, že analýzu dosud neobdrželi. Až se tak stane, bude podle ní šéf VSZ Vlastimil Rampula adekvátně reagovat. "Co se týče délky řízení, co se týče způsobu zahajování (stíhání), tak to jsou skutečnosti dlouhodobě známé. Vrchní státní zástupce od svého nástupu do funkce tyto věci řeší. Řeší to personálními změnami, posílením vnitřního dohledu a zejména klade důraz na vzdělávání dozorových státních zástupců," uvedla Válová.

VSZ například loni zastavilo trestní stíhání všech lidí, kteří čelili obvinění, že před lety připravovali až čtyřmiliardový podvod ve státní firmě Čepro. V kauze figuroval uprchlý milionář Radovan Krejčíř.

Deník Právo to označil za "velkou ostudu pro žalobce". Letos v červenci bylo zase po zhruba osmi letech zastaveno stíhání všech obviněných v kauze známé jako České pivo. Odbory závažné hospodářské a finanční kriminality byly zřízeny 1. října 2000 na Vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci na popud tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové.

Na specializované odbory v Praze a Olomouci dohlíží stejný odbor, který vznikl na NSZ. Žalobci z 6. odborů se v minulosti zabývali například i kauzou skupiny kolem konkurzního soudce Jiřího Berky, případy vytunelovaných CS fondů a H-Systemu nebo kauzou bývalého prezidenta harvardských fondů Viktora Koženého, viněného ze zpronevěry majetku za 16 miliard korun.