Původní loterijní zákon pocházel z roku 1990, tedy z doby, kdy se pod loterií rozuměla hlavně Sazka a Mates. Jenže doba pokročila a technologický vývoj proměnil oblast sázení k nepoznání. A Češi, kteří sázení milují a ročně v něm protočí přes 137 miliard korun, si oblíbili i jeho internetovou variantu. Online hry u nás dokonce svou popularitou předčily i automaty.

Jak zavést cenzuru na internetu? Hlavně nenápadně

Ministerstvo financí zcela logicky povolilo online sázení v Česku, aby ho mohlo danit. Zároveň si chce v rámci nového zákona vyšlápnout na webové stránky, které provozují hazard bez nutné licence. Novela přikazuje poskytovatelům připojení k internetu (ISP) zablokovat do 15 dnů weby, které se objeví na seznamu ministerstva financí. Provideři budou mít povinnost tento seznam sledovat a zamezit přístup na vybrané stránky v Česku.

Ministerstvo se sice snaží takzvaně držet krok s dobou, jenže v případě blokování internetu dokazuje, že mu naopak ujel vlak. V novele resort už blíže nespecifikuje, jak má zablokování webových stránek v praxi vypadat. Úřad obhajuje vágní definici s tím, že dynamické internetové prostředí by na konkrétní metody dokázalo okamžitě reagovat a zákon by tak bylo nutné neustále upravovat.

Způsobů, jak stránky zablokovat, ale existuje celá řada. Liší se technickou proveditelností, náročností, ale i rozsahem a především účinností. Ministerstvo upozorňuje, že není nutné blokovat IP adresy nebo celé servery. Navrhuje naopak, aby blokování co nejméně zasahovalo do legálního obsahu webu, což by mělo za následek s velkou pravděpodobností soudní žaloby.

Právě soudy byly přitom z nového zákona vyšachovány ze hry. Schválený návrh dává pravomoc rozhodnutí o tom, jaké weby budou označeny za hazardní, do rukou úředníků Ministerstva financi. Zákon se přitom příliš neobtěžuje specifikací toho, kdo a jakým způsobem bude rozhodovat o tom, které stránky se na černé listině ocitnou.

Horlivý úředník tak bude moct zařadit na seznam kohokoli jen na základě vlastní úvahy. Na zakázaném seznamu se tak můžou objevit vedle sebe stránky renomované sázkové kanceláře i weby s jedinou online hrou. 

Cenzurní praxe bude zvýhodňovat portály, které dokážou obejít blokování. Navíc zákon přesně nedefinuje, jak rozsáhlá by měla být blokace. Případné úplné zablokování by bylo pro poskytovatele technicky velmi náročné a neúměrně drah. Není ani příliš jasné, jestli bude poskytovatel trestán za to, že blokování nebylo zcela úspěšné, což je z podstaty věci téměř nemožné. 

Z obecnějšího pohledu je tak nový zákon v praxi buď zneužitelný nebo nevymahatelný, přičemž špatně je samozřejmě obojí.

Nedokonalý hazardní balíček

Zoufalá touha cenzurovat internet ale není jediným problémem balíčku změn hazardního zákona. I když se Andrej Babiš stavěl do role bojovníka proti hazardu, na němž je u nás v současné době závislých až 100 tisíc lidí, jeho návrhy hazardu příliš neubližují.

Většina změn se snaží vpasovat stát do role parazita, který žije z peněz hazardních hráčů.

Přesně v tomto duchu se nesl i pokus o zavedení třetího daňového pásma. V tomto případě ale byli poslanci proti a všechen hazard mimo automaty tak zůstal na dosavadních 23 procentech. Rozčarovaný Babiš už za toto rozhodnutí vysekl ironickou poklonu úspěšné sázkařské lobby.

Ale ani další návrhy z ministerského pera nebyly žádný zázrak. Už v lednu zavedené zdražení provozu automatů z 55 na 85 korun za den závislé hráče neodradí.

Právě minimální snahu bojovat proti příčinám hazardu je největší problém celého Babišova protiloterijního "boje". Češi prohrají ročně přes 31 miliard korun. Stát si z toho uzmul necelou čtvrtinu.

Přitom dopady hazardu na společnost se odhadují na 16 miliard korun. Prohry, zadlužení, rozbité rodiny, osobní problémy vytvářejí náklady, které nakonec hradí stát. Zhruba pětina hráčů je skutečně závislá. Problémy s hraním zažilo už 440 tisíc Čechů.

Způsobem, jak tomu zabránit, má být zavedení černého seznamu hráčů. Na něm se ocitnou lidé, kteří berou dávky v hmotné nouzi, jsou v insolvenci, nebo je na seznam zařadil soud. Jak budou kontroly identity probíhat, není ale příliš jasné. A popravdě lze jen těžko představit, že se v praxi poctivě dodržuje.

Zákon ale myslel na lidi, kteří trpí slabou vůlí a strachem, že stráví nejednu bezesnou noc před blikající mašinou. Mají totiž možnost se na seznam nechat zapsat dobrovolně. A když si uvědomí, že udělali chybu, mohou trávit bezesné noci hledáním hazardních webů na internetu. Určitě nějaké najdou.