Nový český filmový majstrštyk, nebo pohřeb dobrého nápadu? Lajf dorazil na obrazovky a okamžitě rozdělil publikum

Jestli nelze něco novému projektu tvůrčího dua Strach-Epstein (Marek, nikoliv Jeffrey) vytknout, je to síla námětu. Nápad má totiž nový televizní film Lajf opravdu zajímavý: Snaží se do sebe vetkat cop z vláken pěti na sebe zcela nezávislých příběhů, které spojuje ponurý cíl. Všichni se chtějí zabít.

A na tak připraveném jevišti už by se dalo odehrát opravdu ledacos. Jenže to podle diváckých reakcí vypadá, že si tvůrci ukousli možná až trochu moc velké sousto.

Někteří z komentujících na ČSFD si nejsou jistí, na jaký žánr se vlastně dívali, protože v podívané prý nebylo k nalezení ani drama, ani komedie.

„Ono to téma nás někdy může zmást, ale já myslím, že ten film je docela odlehčený. Dokonce si myslím, že lehkost je takový popis, který mu můžeme dát. A ten film mě bavil,“ hlásil přitom podle magazínu Super před časem Jiří Mádl, který ve filmu ztvárnil jednoho ze sebevrahů.

Agregát diváckého názoru se nakonec zastavuje někde okolo šedého průměru: Výsledné hodnocení na ČSFD momentálně ukazuje hodnotu 55 %.

Což je sice číslo, za které by Eva Toulová nejspíš upsala duši ďáblu, pro ostatní tvůrce se ale o žádný zářný výsledek nejedná.

„Tradičně líný scénář, kterému pro charakterizaci postav stačí obvykle jedna vlastnost, se dost míjí se snahou o drama,“ soudí jeden z komentujících.

„Drama nikde, komedie ani omylem. Pouze vršení nonsensů a absurdit, které mají překrýt to, že si tvůrci s tématem vůbec neví rady,“ uvádí další.

Našly se ale samozřejmě i názory z druhé strany barikády: „Mne tento film nenudil, naopak. Film má podle mě přiměřenou zajímavou atmosféru, odvíjí se logicky, je dobře zahraný a docela zajímavé konči,“ oponuje jeden z diváků.

Profesionální kritici k filmu také nebyli dvakrát shovívaví: „I spolehlivý tandem má právo na slabší chvilku,“ soudí slovutná Mirka Spáčilová v recenzi na iDnes.

„Jiří Strach převádí ponurou road movie o smrti i naději na další život do vděčného diváckého kabátku. Chybí mu však větší dialogová údernost, hutnější atmosféra či zevrubnější psychologická sonda, díky níž bychom se dostali aktérům opravdu více pod kůži,“ shrnuje recenze Kinoboxu.

Suma sumárum to vypadá, že na další opravdovou českou filmovou pecku si zkrátka budeme muset ještě počkat.