Nelíbí se jim především financování opatření ke snižování emisí skleníkových plynů v nejchudších zemích světa, na něž by měly přispívat ti bohatší. Řekl to maďarský premiér Gordon Bajnai. Nové členské země by chtěly, aby daleko více přispívaly bohaté státy EU.

Financování klimatické změny má být jedním z bodů dvoudenního summitu EU, který ve čtvrtek navečer začíná v Bruselu. Poslední jednání ministrů financí EU, které se uskutečnilo ke stejnému tématu minulý týden v Lucemburku, zkrachovalo.

Švédské předsednictví EU od té doby stále nenašlo kompromis, který by byl přijatelný pro všechny země. Novým členským státům ze střední a východní Evropy především vadí mechanismus, podle nějž se mají počítat příspěvky bohatších zemí chudším státům.

Švédové navrhují, aby se příspěvky rozpočítávaly podle výše hrubého domácího produktu (HDP), který odráží výkon národních ekonomik. Česko a další země by však spíš chtěly, aby se příspěvek nepočítal jen podle HDP, ale i podle dalších ukazatelů, včetně příjmů domácností.

To by v praxi znamenalo, že státy jako Německo by na boj s klimatickými změnami přispívaly větší částkou, Češi a další by naopak ušetřili. "Než pojedeme do Kodaně (na globální summit), musíme znát vnitřní klíč, jak se bude každá země podílet na financování tohoto neuvěřitelně ambiciózního cíle," komentoval to slovenský premiér Robert Fico.

Zatím existuje jen devět zemí, které chtějí financování vyjasnit. "Jiným by spíše vyhovovalo, kdyby se nejdříve přijaly velké politické cíle a až poté se to rozdělovalo. Ale my nemáme silnou ekonomiku, my chceme vědět, kolik nás to bude stát," podotkl Fico.

Evropská komise odhaduje, že financování boje s klimatickými změnami se může ročně vyšplhat až na 100 miliard eur (zhruba 2,6 bilionu korun). Některé země, především pak Německo, však odmítají, aby EU v závěrečném dokumentu ze summitu uváděla konkrétní částky.

Unie by podle Berlína neměla odkrývat "karty" před prosincovou klimatickou konferencí v dánské Kodani, kde bude svět hledat nástupce takzvaného Kjótského protokolu. Ten v současnosti upravuje objem emisí skleníkových plynů, ale v roce 2012 vyprší.