Otázka je, zda jim pod tíhou úkolů a současné hospodářské krize vydrží i do plánovaných příštích pěti let.
Sbor komisařů, který v Evropské unii dohlíží na dodržování pravidel a připravuje návrhy nových opatření, totiž nastupuje v době, kdy EU čelí dopadům nejvážnějších hospodářských obtíží ve své historii. Právě na bedra EK do značné míry připadá úloha přijít s návrhy řešení situace. Navíc pětiletý mandát komise začíná v době, kdy se teprve dolaďuje to, jak bude EU a její instituce fungovat podle nové lisabonské reformní smlouvy.

Díky ní třeba výrazně přibylo pravomocí Evropskému parlamentu, který při schvalování komise dal jasně najevo, že si je toho dobře vědom a že bude požadovat, aby s ním EK podle toho jednala. Před vstupem "Lisabonu" v platnost zákonodárci měli u přijímání řady norem jen konzultační, nikoli spolurozhodovací roli, teď bude jejich hlas rovný členským zemím.

Dnešní jednání, které předseda EK José Barroso zahájil k překvapení několika opozdilců (třeba Španěla Joaquína Almunii nebo Fina Olliho Rehna) zacinkáním zvonečku krátce po půl jedenácté, není prvním setkáním, kdy se nový tým sešel a měl příležitost se seznámit. Zasedání takzvaného "kolegia", jak se schůzkám komisařů v bruselské hantýrce říká, přecházelo už neformální setkání poté, co minulý týden složení EK schválil Evropský parlament.

Navíc eurokomisaři své předchůdce na prestižních i dobře placených postech (základní plat zhruba 20.000 eur, tedy kolem 523.000 korun měsíčně) vystřídali už před několika dny. Od té doby se tak v útrobách komisního paláce Berlaymont rozhlížejí, vybalují a seznamují se se spolupracovníky a prostředím. I když zhruba půlka z nich už má vše osahané, neboť působila i v minulém sboru eurokomisařů.

Novému českému zástupci Štefanu Fülemu připadla pracovna v devátém patře komisního sídla, kterou dříve obýval Vladimír Špidla. Ještě v pátek při setkání s novináři v kanceláři nešly přehlédnout nevybalené krabice a obrazy, které by měly chladně působící místnost poněkud proteplit.

Český zástupce, který má v EK na starosti rozšiřování unie, měl navíc poměrně ostrý start. Hned v první den ve funkci Evropskou komisi zastupoval na plenárním zasedání europoslanců, kde s nimi probíral zprávy o přibližování některých dalších zemí k EU či situaci na Ukrajině. Ještě dnes by měl zamířit do Chorvatska a hned poté do Makedonie.