Nolan šel proti Hollywoodu. Do nové Odysseje obsadil skutečnou vikingskou loď

Christopher Nolan si za roky vybudoval pověst režiséra, který se počítačovým trikům vyhýbá, kdykoli je to možné. V trilogii Temný rytíř nechával převracet skutečné kamiony, v Interstellaru stavěl obří kulisy vesmírných lodí a při natáčení Oppenheimera vytvořil jaderný výbuch bez použití CGI. Jeho nejnovější film Odyssea ale možná posouvá posedlost autenticitou ještě o krok dál. Když potřeboval loď pro příběh řeckého hrdiny Odyssea, nespokojil se s filmovou rekvizitou ani moderní replikou. Místo toho obsadil skutečnou vikingskou dlouhou loď, která už dokázala přeplout Atlantik.

Nejde přitom o obyčejnou atrakci pro turisty. Draken Harald Hårfagre je plně funkční oceánské plavidlo postavené podle tradičních vikingských postupů, které za sebou má tisíce námořních mil. Ve filmu představuje starověkou řeckou válečnou loď, přestože mezi vikingskou érou a dobou trojské války leží zhruba dva tisíce let. Nolanovi to ale nevadilo. Stejně jako záměrně ponechal modernější dialogy nebo americké přízvuky herců, dal přednost fyzické autenticitě před historickou doslovností.

Loď, která je víc než filmová rekvizita

Draken Harald Hårfagre vznikla jako experimentální archeologický projekt. Norský podnikatel Sigurd Aase se rozhodl splnit svůj dlouholetý sen a financoval stavbu největší moderní vikingské dlouhé lodi. Práce začaly v roce 2010 a o dva roky později byla loď spuštěna na vodu.

Loď po přeplutí Atlantiku v roce 2016 zdroj: Profimedia.cz

Postavena je z dubového dřeva tradiční klinkerovou metodou překrývajících se prken, kterou si norští lodní stavitelé předávali po generace. K výrobě byly použity dobové materiály včetně dehtu, železa, konopných lan a hedvábí. Po dokončení měřila více než 35 metrů na délku, téměř osm metrů na šířku, dostala padesát vesel a téměř čtyřiadvacet metrů vysoký stěžeň.

Skutečnou zkouškou však nebyla samotná stavba, ale moře. V roce 2016 Draken přeplula severní Atlantik z Norska přes Island až do Kanady a Spojených států. Právě během těchto expedic podle generálního ředitele a vedoucího výprav Emanuela Perssona posádka pochopila loď jako živý systém.

„Loď můžete studovat v muzeu, ale ve chvíli, kdy ji vystavíte vlnám a rozmarům počasí, začne klást otázky, na které dokáže odpovědět pouze samotná plavba,“ vysvětluje Persson. Tyto zkušenosti byly pro filmový štáb k nezaplacení. Persson a jeho kolegové učili Nolanovy filmaře, jak se loď chová na otevřeném moři, jak reaguje na vítr, jak funguje plachta, lanoví i vesla a proč musí posádka pracovat jako dokonale sehraný organismus.

„Na palubě je něco, co se jen velmi těžko dá napodobit – hmotnost dubového dřeva, zvuk lanoví, pohyb plachet i souhra posádky ve skutečném větru a na skutečném moři. Když postavíte skutečnou loď do skutečných podmínek, dodá to výslednému obrazu úplně jinou úroveň autenticity.“ Právě proto Nolan netočil na maketě ani ve studiu. Mnoho scén vzniklo přímo na otevřeném moři, kde se loď skutečně pohybovala ve vlnách.

Zendaya, která ve filmu ztvárnila bohyni Athénu, si natáčení nemohla vynachválit.

Loď Draken Harald Hårfagre zdroj: Profimedia.cz

„Nemusím předstírat, že jsem na lodi. Já na té lodi opravdu jsem. Jsme na moři.“

Stejně náročné to bylo i pro ostatní herce. Matt Damon, představitel Odyssea, vzpomíná, že celé natáčení připomínalo spíše expedici než film.

„Absolvovali jsme veslařský výcvik. Museli jsme vlastními silami rozpohybovat tuhle stotunovou loď. To rozhodně není běžná herecká práce. Nejenže hrajete svou roli, ale zároveň na lodi plníte skutečný úkol a pomáháte ji uvádět do pohybu.“

Podle Damona šlo o nejnáročnější natáčení jeho kariéry. Když štáb dorazil na Island, všichni si mysleli, že letní počasí bude představovat odpočinek po předchozích lokacích.

„Všichni říkali: Island bude pohoda, vždyť je léto. A Island jako by odpověděl: Tak to se dívejte.“

Natáčení připomínalo skutečnou výpravu

Odyssea se natáčela téměř výhradně v reálných exteriérech během 91 natáčecích dnů. Štáb procestoval šest zemí – Řecko, Itálii, Skotsko i Island – a vyhýbal se zelenému plátnu všude tam, kde to bylo možné. Pro scénu s jednookým Kyklopem filmaři využili legendární Nestorovu jeskyni na Peloponésu nad pláží Voidokilia. Tato pravěká jeskyně je spojována s řeckou mytologií už od neolitu a její monumentální prostor vytvořil přirozenou kulisu bez potřeby digitálních efektů.

Loď ve filmové lokaci ve Skotsku zdroj: Profimedia.cz

Island se stal jednou z nejvýraznějších lokací. Nolan zde natáčel už potřetí po filmech Batman začíná a Interstellar. Místní produkční společnost Truenorth potvrzuje, že i přes extrémní podmínky nabízí země jedinečné možnosti. Během několika hodin jízdy se filmaři mohou přesunout od zelených údolí přes černé písečné pláže až k ledovcům. A právě nepředvídatelné počasí podle produkčního týmu dodává scénám atmosféru, kterou nelze nikde jinde napodobit. Ani sama posádka Drakenu během natáčení neměla pocit, že pracuje na filmu.

„Pro naši posádku to často připomínalo běžnou námořní expedici. Každý den závisel na počasí a všichni na palubě se museli přizpůsobovat měnícím se podmínkám, větru i stavu moře,“ říká Persson.

Po skončení natáčení se loď okamžitě vrátila ke svému původnímu poslání. Znovu vyplula na expedice do Skandinávie a severního Atlantiku, protože podle její posádky nepatří do muzea, ale na moře.

Právě v tom spočívá největší odkaz Drakenu. Nejde jen o krásnou repliku vikingské lodi ani o efektní filmovou kulisu. Je živoucím důkazem toho, jak pokročilými staviteli lodí a mořeplavci Vikingové byli. Jejich plavidla nesloužila pouze k válečným výpravám, ale také k objevování nových zemí, obchodu a propojení vzdálených kultur.

Persson věří, že miliony diváků, kteří loď uvidí ve filmu, možná poprvé nahlédnou za stereotypní představu Vikingů jako neohrožených bojovníků.

„Když se postavíte na palubu Drakenu, okamžitě pochopíte, že přeplout moře na vikingské lodi nebyla žádná abstraktní představa. Bylo to chladné, mokré, nebezpečné, nádherné a především hluboce lidské.“

A možná právě proto působí Nolanova Odyssea jinak než většina současných velkofilmů. Nejen díky hvězdnému obsazení nebo monumentálním scénám, ale i proto, že pod nohama herců nebyla digitální kulisa, nýbrž skutečná loď, která už dávno před filmovými kamerami psala vlastní dobrodružný příběh.