Nobelovu cenu za lékařství získal objev cesty k regeneraci orgánů

- Magazín autor: Jakub Konečný

Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získali společně japonský výzkumník Šinja Jamanaka a Brit John Gurdon. Královská švédská akademie věd je ocenila za buněčný výzkum. Jejich objevy otevírají cestu k možné regeneraci poškozených orgánů nebo k jejich nahrazení novými, které vzniknou na základě původních buněk pacienta. 

Laureát Nobelovy ceny Japonec Yamanako.

Laureát Nobelovy ceny Japonec Yamanako.,zdroj: whiotv.com

Přeprogramováním je možné dospělou buňku "omladit" a nechat ji vyvinout do jakékoli podoby tkáně těla. Přeprogramované buňky se totiž stávají pluripotentní, což znamená, že jsou schopny se dělit do mnoha různých typů buněk. Toto zjištění tak pomohlo "zásadním způsobem změnit chápání toho, jak se buňky a organismy vyvíjejí", stojí v tiskové zprávě Nobelova výboru. 

"Získání ceny pro mě není jen nesmírnou poctou, ale také významným povzbuzením k dalšímu výzkumu pro mě samotného, mé kolegy a všechny vědce pracující s pluripotentními buňkami," uvedl Jamanaka v prohlášení. Dodal, že se svým týmem bude pracovat tvrději, aby se jim podařilo vyvinout účinné léky a nové léčebné postupy. 

Ze zmíněných pluripotentních buněk je možné vytvářet například nervové, srdeční či jaterní buňky. Vědcům v laboratořích tato metoda umožní studium nemocí z nového pohledu. Účinné léčby by se mohli dočkat i lidé postižení Parkinsonovou chorobou. 

Výzkum trval přes 40 let

Gurdon v roce 1962 zjistil, že určené "poslání" buněk je vratný proces. Během pokusu nahradil jádro nedospělé buňky vajíčka žáby jádrem z dospělé střevní buňky. Z takto upravené vaječné buňky se vyvinul zcela normální pulec. DNA dospělé buňky stále měla všechny potřebné informace ke správnému buněčnému vývoji žáby. 

Jamanaka po více než 40 letech objevil, že nedotčené dospělé buňky myši mohou být přeprogramovány na nedospělé kmenové buňky, tedy na takové, které se mají schopnost přeměnit v jiný buněčný typ. Toho dosáhl využitím pouze několika genů. 

Jamanakův výzkum podstatně snížil potřebu využívat k experimentům lidská embrya. Nerozvinuté buňky totiž v zásadě odpovídají embryonálním kmenovým buňkám, jejichž použití je chápáno kontroverzně. K získání lidské embryonální kmenové buňky je totiž nutné zničit lidské embryo. Využitím Jamanakovy metody je možné tento postup vynechat. 

Dneškem začíná týden odhalení Nobelových cen

Loňskou Nobelovu cenu za lékařství získali za výzkumy v oblasti imunity Američan Bruce Beutler, Francouz původem z Lucemburska Jules Hoffmann a Kanaďan Ralph Steinman. Steinman však několik dní před vyhlášením zemřel, aniž o tom Nobelův výbor věděl. Ocenění dostal posmrtně, ačkoliv by ho podle platných regulí získat neměl. 

Dneškem začal týden vyhlašování laureátů prestižních ocenění za úspěchy ve vědě, literatuře a v úsilí o světový mír. Jako poslední bude za týden v pondělí oznámeno jméno nositele Nobelovy ceny za ekonomii, která se uděluje od roku 1969. 

Finanční odměna spojená s Nobelovou cenou bude oproti loňsku kvůli hospodářské krizi o 20 procent nižší, místo deseti milionů švédských korun (zhruba 29 milionů Kč) činí osm milionů. 

Ocenění nese jméno švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela (1833-1896). Ten ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. První Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1901. 

Tagy: orgány nobelova cena

Zdroje: ČTK