Nobelovu cenu za fyziku získali Američan Wineland a Francouz Haroche

- Magazín autor: Michal Polák

AKTUALIZOVÁNO. Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali společně Američan David Wineland a Francouz Serge Haroche za přínos v oblasti kvantové fyziky. Královská švédská akademie věd je ocenila zejména za vývoj převratných experimentálních metod, které umožňují zkoumat kvantové systémy a mohou v budoucnu vést například ke konstrukci super výkonných počítačů. 

Předávání Nobelové ceny

Předávání Nobelové ceny,zdroj: Mediafax

"Laureáti Nobelovy ceny otevřeli dveře nové éry experimentů v kvantové fyzice tím, že dokázali možnost přímého pozorování jednotlivých kvantových částic, aniž by tyto částice přitom byly zničeny," citovala z prohlášení švédské akademie agentura Reuters. 

Kvantová fyzika studuje chování základních stavebních částic vesmíru v měřítku menším než atomovém. Zkoumané mikročástice je těžké izolovat od okolí a měřit, aniž by se vytratily jejich kvantové vlastnosti. Právě to se však dvojici oceněných vědců podařilo díky zvláštním "pastem", v nichž je možné zachycovat ionty a fotony. 

"Nová technika měření kvantových stavů bude znamenat nejen posun v pochopení základních vlastností mikrosvěta, ale i průlom ve využití kvantových vlastností elementárních částic, zejména v kvantové optice, kvantovém šifrování, kvantové teleportaci a ve vývoji kvantových počítačů," je přesvědčen český fyzik Petr Kulhánek, který působí na elektrotechnické fakultě ČVUT. 

Konstrukce superrychlého počítače

Podle Královské švédské akademie věd umožnil výzkum Winelanda a Harocheho, kteří se zabývají především kvantovou optikou, mimo jiné učinit první kroky ke konstrukci nového typu superrychlého počítače založeného na kvantové fyzice a vedl také ke zhotovení hodin, které jsou stokrát přesnější než atomové. 

Osmašedesátiletý Haroche, který je profesorem na pařížské Collège de France, agentuře AFP sdělil, že je pro něj těžké uvěřit tomu, že dostal Nobelovu cenu. Když se o tom dozvěděl, byl prý na ulici a musel si sednout, aby neupadl. Řekl také, že bez svých kolegů by se mu ocenění nedostalo. 

Wineland, kterému je také 68 let, působí v americkém Národním ústavu pro standardizaci a technologii (NIST) a na Coloradské univerzitě v Boulderu. 

Loni Nobelovu cenu za fyziku získali tři američtí astrofyzikové. Saul Perlmutter, Brian Schmidt, jenž má rovněž australské občanství, a Adam Riess byli vyznamenáni za odhalení zrychleného rozpínání vesmíru, které objevili díky pozorování vzdálených supernov. 

Celkem má cena od roku 1901, kdy byla udělena poprvé, 194 laureátů, z nichž ji jako jediný dvakrát obdržel Američan John Bardeen - v roce 1956 za objev tranzistoru a v roce 1972 za základní teorii konvenční supravodivosti. Česko se zatím žádným laureátem v tomto oboru pochlubit nemůže. 

Ceny se rozdávají od pondělí

Letošní seriál vyhlašování Nobelových cen byl zahájen v pondělí, když se laureáty ceny za lékařství a fyziologii stali Japonec Šinja Jamanaka a Brit John Gurdon. Pokračovat bude ve středu, ve čtvrtek a v pátek vyhlášením ocenění za chemii, za literaturu a za mír. Jako poslední bude v pondělí 15. října oznámeno jméno nositele Nobelovy ceny za ekonomii. 

Finanční odměna spojená s Nobelovou cenou je letos kvůli hospodářské krizi poprvé o 20 procent nižší než obvykle. Místo 10 milionů švédských korun (zhruba 29 milionů Kč) se tak laureáti musejí spokojit s osmi miliony. 

Nobelovy ceny budou slavnostně předány 10. prosince, v den výročí Nobelova úmrtí. 

Do bývalého Československa putovala Nobelova cena dvakrát. V roce 1959 ji za chemii získal Jaroslav Heyrovský, v roce 1984 za literaturu Jaroslav Seifert.

Tagy: nobelova cena

Zdroje: ČTK