Nenápadný zelený prášek, který si získal Čechy. Lékaři varují před riziky kratomu

Když se před několika lety začal kratom objevovat v českých e-shopech, málokdo mu věnoval větší pozornost. Dnes ho podle odhadů vyzkoušely statisíce Čechů a stal se jednou z nejrozšířenějších psychoaktivních látek mimo alkohol, nikotin a konopí. Jeho popularita roste zejména mezi mladými dospělými, zároveň ale přibývá lidí, kteří popisují problémy se závislostí a těžké odvykání. Zatímco některé evropské státy kratom zakazují, Česko se vydalo jinou cestou a snaží se jeho prodej dostat pod kontrolu pomocí nové regulace. Právě otázka, zda jde o relativně bezpečnou alternativu k jiným návykovým látkám, nebo o podceňované zdravotní riziko, dnes rozděluje odborníky i samotné uživatele.

Kratom pochází z listů stromu Mitragyna speciosa, který roste v jihovýchodní Asii. V zemích jako Thajsko, Malajsie nebo Indonésie jej lidé používají po staletí. V malých dávkách působí povzbudivě a uživatelé jej vyhledávají pro lepší soustředění, více energie nebo zlepšení nálady. Ve vyšších dávkách se však jeho účinky mění a začíná působit sedativně. Právě kvůli této schopnosti ovlivňovat opioidní receptory v mozku si v poslední době vysloužil nelichotivou přezdívku heroin z benzinek.

Kratom v Česku a Evropě: od volného prodeje k regulaci

Česká republika patřila dlouho mezi země s nejvolnějším přístupem ke kratomu v Evropě. Produkt bylo možné koupit na internetu, ve specializovaných obchodech, trafikách a v některých případech dokonce v prodejních automatech. Jeho obliba prudce rostla zejména mezi studenty, lidmi pracujícími na směny a těmi, kteří hledali alternativu ke kofeinu nebo jiným stimulantům.

Přesná čísla neexistují, odborné odhady však hovoří o stovkách tisíc lidí, kteří kratom alespoň jednou vyzkoušeli. Desítky tisíc Čechů jej pak užívají pravidelně. Právě rychlý růst popularity vedl stát k tomu, aby začal připravovat nová pravidla.

Česká republika se nakonec rozhodla nevydat cestou plošného zákazu. Místo toho vznikla kategorie takzvaných psychomodulačních látek, pod kterou má být kratom zařazen. To znamená, že jeho prodej bude možný pouze za jasně stanovených podmínek. Produkty budou muset splňovat požadavky na složení a označování, prodej bude omezen na dospělé osoby a výrazně se omezí marketing mířící na děti a mladistvé.

Strom Mitragyna speciosa zdroj: Profimedia.cz

Zatímco Česko sází na regulaci, některé evropské státy zvolily tvrdší postup. Ve Spojeném království je prodej kratomu nelegální, podobně restriktivní přístup zvolilo několik dalších zemí. Evropské státy se tak zatím neshodují na tom, zda kratom představuje především zdravotní riziko, nebo látku, kterou lze při správných pravidlech ponechat na trhu.

Rizika, závislost a nepříjemné odvykání

Přestože je kratom rostlinného původu, odborníci opakovaně upozorňují, že přírodní původ není zárukou bezpečnosti. Jeho hlavní účinné látky mitragynin a 7-hydroxymitragynin se vážou na opioidní receptory v mozku. Nejde sice o klasické opioidy typu morfinu nebo fentanylu, jejich působení však vykazuje řadu podobností.

Lékaři upozorňují, že pravidelné užívání může vést k rozvoji tolerance, kdy člověk potřebuje stále vyšší dávky pro dosažení stejného účinku. S tím následně souvisí i vznik fyzické a psychické závislosti.

Mnoho uživatelů popisuje, že začínali s malými dávkami několikrát týdně, ale postupně se dostali do situace, kdy kratom užívali několikrát denně. Někteří odborníci přirovnávají tento proces k pomalému sklouzávání po šikmé ploše. Člověk si dlouho nemusí uvědomovat, že se stal na látce závislým.

Právě odvykání bývá pro řadu uživatelů nepříjemným překvapením. Po vysazení se mohou objevit silné chutě na další dávku, úzkosti, podrážděnost, nespavost, třes, nadměrné pocení, horečky, bolesti svalů, nevolnost, průjmy nebo výrazná psychická nepohoda. Někteří uživatelé popisují abstinenční příznaky podobné těm, které provázejí vysazení opioidů.

Zvláštní obavy odborníků vyvolávají koncentrované produkty obsahující vysoké množství látky 7-hydroxymitragynin, často označované zkratkou 7-OH. Ta se v rostlině přirozeně vyskytuje jen ve velmi malém množství, některé firmy ji však izolují a vyrábějí produkty s mnohonásobně vyšší koncentrací. Ty mohou mít výrazně silnější sedativní a opioidní účinky a podle odborníků zvyšují riziko vzniku závislosti.

Americká toxikologická centra zaznamenala v posledních letech prudký nárůst hlášení souvisejících s kratomem. Lékaři uvádějí případy vysokého krevního tlaku, zmatenosti, křečí, poškození jater, psychických problémů i úmrtí. V mnoha případech však hrály roli také další současně užívané látky. Zastánci kratomu naopak argumentují, že je méně nebezpečný než klasické opioidy a že některým lidem pomohl zvládat chronickou bolest nebo omezit užívání alkoholu a tvrdších drog. Ani oni však většinou netvrdí, že jde o zcela bezrizikovou látku.

Právě v tom spočívá současný paradox kratomu. Není to ani neškodný bylinkový doplněk, za který jej někteří prodejci prezentují, ani droga s devastujícími účinky srovnatelnými s fentanylem nebo heroinem. Přesto může při dlouhodobém a neuváženém užívání způsobit vážné problémy. S rostoucí popularitou mezi Čechy proto bude stále důležitější, aby lidé věděli nejen o jeho slibovaných účincích, ale také o rizicích, která se za nenápadným zeleným práškem mohou skrývat.