Německý hospodářský zázrak zřejmě končí. A může za to vláda

- Aktuality autor: Alina Holušová

Na hospodářskou stabilitu a růst Německa si zvykli nejen samotní Němci, ale i zbytek Evropanmů. Jenže německý hospodářský zázrak je zřejmě u konce. Kromě dočasných zásahů, jako je rusko-ukrajinská krize, ji negativně ovlivňuje energetická politika vlády a ústup od reforem. 

Německá kancléřka Angela Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová,zdroj: Getty Images

Německo sice tamní politici hrdě označují za "růstovou lokomotivu" a "kotvu stability" pro Evropu, v minulých týdnech je však opařila sprcha špatných zpráv, které zaskočily i ty nejzarytější skeptiky. Hlavní šok přišel ve čtvrtek, kdy první odhad statistického úřadu ukázal, že největší evropská ekonomika ve druhém čtvrtletí proti předešlému kvartálu klesla o 0,2 procenta.

"Euforie, kterou jsme zažívali, představa, že německá ekonomika vzkvétá, byla jednoduše nepodložená," řekl ředitel berlínského ekonomického institutu DIW Marcel Fratzscher.

Ekonomiku jistě začaly ovlivňovat dopady konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, avšak červencové sankce Evropské unie proti Rusku a následné protisankce Moskvy začnou dopadat na ekonomiku až v letním čtvrtletí. Určitý vliv mělo i neobvykle teplé zimní počasí, které podpořilo růst v prvním čtvrtletí, což zvýšilo laťku pro jarní kvartál.

Důsledky odmítnutí jaderné energie

Ekonomové i někteří vládní činitelé ale přiznávají, že za útlumem stojí hlubší příčiny, které s dočasnými faktory nemají nic společného. Zejména je to kontroverzní energetická politika vlády Angely Merkelové, která v roce 2011 pod dojmem havárie v Japonsku náhle rozhodla o odchodu od jaderné energetiky a vsadila na prudký rozvoj obnovitelných zdrojů. Spolu s posledními změnami energetických zákonů to výrazně zvýšilo nejistotu a nervozitu německého průmyslu a vedlo k obavám o konkurenceschopnost výroby v Německu a tím i k poklesu investic.

"Zejména energeticky náročná odvětví ztratila důvěru v budoucnost Německa jako místa vhodného pro podnikání," řekl bývalý hlavní ekonom Deutsche Bank a nyní šéf kolínské výzkumné instituce Thomas Mayer. "Myslím, že to je klíčová otázka, která bude tížit německý průmysl i v příštích letech," dodal.

Ústup od reforem

Náladu mezi německými podnikateli zhoršilo i podkopávání zásadních ekonomických a sociálních reforem předešlého sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Ty se podle ekonomů zasloužily od poloviny minulého desetiletí o výrazný pokles nezaměstnanosti a oživení ekonomického růstu.

Pravolevá koalice prosadila snížení důchodového věku pro některé zaměstnance a celostátní minimální mzdu a plánuje omezení práce na krátkodobé smlouvy. Změny v podmínkách penzí hrozí zhoršením nedostatku kvalifikovaných sil v některých sektorech a ratingová agentura Moody’s tento týden uvedla, že podkopávají životaschopnost německého penzijního systému.

Všechna tato politická rozhodnutí odradila firmy od investování na domácí půdě. Firemní investice do kapitálového vybavení loni klesly na rekordní minimum 6,2 procenta hrubého domácího produktu, přestože domácí poptávka je silná, úvěry levné a podnikatelská nálada celkově stále optimistická, uvedla Elga Bartschová z banky Morgan Stanley.

Deficit investic

Nadále slabé jsou i veřejné investice. Podle studie Německé obchodní a průmyslové komory (DIHK) trpí Německo deficitem celkových investic v rozsahu tří procent HDP, což představuje výpadek asi 80 miliard eur ročně (2,2 bilionu Kč). Celkové roční investice v Německu jsou na 17 procentech HDP, což je pod 21procentním průměrem ostatních průmyslových zemí.

Předseda DIHK Eric Schweitzer s ohledem na tyto údaje přirovnává současnou náladu v Německu k bezstarostnosti na Titaniku: "Všichni slaví, nikdo nevidí blížící se ledovec".

Vládní činitelé se neveřejně rovněž přiznávají k obavám. Spolkové ministerstvo hospodářství zkoumá způsoby, jak řešit problém poklesu investic a ministr Sigmar Gabriel pozval nevládní experty na konec srpna k diskusím o této věci. Od prosazení minimální mzdy a změn v důchodech se Gabriel snaží dávat podnikatelům najevo, že jim naslouchá.

“V minulosti byla období, například ke konci 90. let, kdy Německo ztrácelo svou ekonomickou výhodu," řekl nejmenovaný vládní činitel. "Míříme do další takové doby? Jsou lidé, kteří se obávají, že ano."

Tagy: Vláda Německo ekonomika energetika politika německá ekonomika

Zdroje: ČTK