Podle Schwesigové je tato situace ostudná a "machistické politice" je konečně potřeba učinit přítrž. A proto, že firmy se k platové rovnosti dobrovolně nemají, je nutné jim to uložit zákonem, soudí ministryně.

Platové vyrovnávání dané zákonem by se mělo dotknout nejprve velkých firem, které zaměstnávají více než 500 zaměstnanců.

Zaměstnavatelské svazy ale plány Schwesigové kritizují s tím, že to pro ně bude znamenat především byrokratickou zátěž. Nápad ministryně kritizují i němečtí komentátoři. "Zákonem se nedá vyřešit každý nešvar ve společnosti. Tlak na vyřešení této situace musí vzejít ze společnosti a z podniků samotných," míní komentátor týdeníku Der Spiegel Nikolaus Blome.

Rozdíly v platovém ohodnocení mezi muži a ženami jsou v celé Evropské unii, kde ženy vydělávají v průměru o 16,4 procenta méně než jejich kolegové. Vůbec nejhůř jsou na tom Estonky, které dostávají o necelých 30 procent méně než muži, a naopak nejlépe zaměstnankyně ve Slovinsku, kde rozdíl činí jen 3,2 procenta.  V Česku představuje rozdíl mezi platem muže a ženy ve stejné pozici 22,1 procenta.