Některá romská sdružení vyzvala k bojkotu pondělní piety v Letech
7. 7. 2012 – 18:26 | Zpravodajství | Sebastian Kantor
Některá romská sdružení vyzvala Romy, aby se neúčastnili pondělní piety, kterou v místě někdejšího sběrného tábora pro Romy v Letech na Písecku organizuje lidický památník a kde má promluvit premiér Petr Nečas. Pokud chce vláda uctít romské oběti, měla by prý kromě řady jiných věcí zajistit výkup a zbourání vepřína, který v Letech stojí. Uvedl to dnes předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu a místopředseda romské Strany rovných příležitostí Čeněk Růžička.
Některá romská sdružení vyzvala Romy, aby se neúčastnili pondělní piety, kterou v místě někdejšího sběrného tábora pro Romy v Letech na Písecku organizuje lidický památník a kde má promluvit premiér Petr Nečas. Pokud chce vláda uctít romské oběti, měla by prý kromě řady jiných věcí zajistit výkup a zbourání vepřína, který v Letech stojí. Uvedl to dnes předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu a místopředseda romské Strany rovných příležitostí Čeněk Růžička.
Autorům prohlášení podle něj vadí to, že pondělní pietní shromáždění za romské oběti z Let organizuje Památník Lidice. Růžička míní, že nemá dost zkušeností, citu a pochopení pro organizování romské tryzny. "Nechceme pietu ve stylu té lidické s vojenskou hudbou. Není třeba organizovat 'konkurenční' vládní připomenutí katastrofy v Letech," uvedl v textu. Prohlášení podle Růžičky reprezentuje i názor dalších romských sdružení, jejichž názvy pod ním jsou: FORUM CZ o.s., SRNMPK o.s., Euroroma o.s., Khamoro o.s., Plzňate o.s.
Realisticky a ostře kriticky
Pietní shromáždění se v Letech, v místech, kde za druhé světové války romský tábor stál, konalo i v květnu. Organizovali ho podle Růžičky pozůstalí obětí a účastnili se jej velvyslanci, duchovní, zástupci Židů. "Jako zástupce české vlády se účastnila zmocněnkyně Monika Šimůnková, za volené politické zástupce pouze jeden senátor a jedna poslankyně," uvedl Růžička.
Na letském setkání organizovaném pozůstalými se podle něj pravidelně mluví "realisticky a ostře kriticky". "Hovoří se o segregaci romských dětí ve zvláštních školách, o sterilizacích Romek, o protiromských pochodech, o rasistické rétorice politiků parlamentních stran, o zneužívání dotací, které mají Romům pomáhat," uvedl. Vládě se ale podle něj takováto setkání organizovaná Romy "zřejmě nelíbí, a proto památník obětem 'převedla' na památník Lidice".
Nestandardní postup
Aktivista Markus Pape dnes řekl, že "bývalí vězňové koncentračního tábora Lety u Písku a jejich pozůstalí v celé republice více než šedesát let čekají na to", až se jeden z nejvyšších činitelů k táboru v Letech vyjádří. Premiér Nečas se podle Papeho rozhodl to učinit v pondělí ráno, aniž by pozůstalé zkontaktoval. "Ve srovnání s dalšími místy utrpení českých obětí jako v Letech anebo v Lidicích jde o nestandardní postup, který vyvolává další nepříjemné otázky," uvedl.
Růžička ale dnes řekl, že hlavním důvodem výzvy k bojkotu pondělní piety je nespokojenost s tím, že by ji měl pořádat lidický památník. Již dříve tento romský předák uvedl, že jsou vyvíjeny tlaky na to, aby Výbor pro odškodnění romského holokaustu pietní akt nepořádal a chystal ho právě jen Památník v Lidicích, pod nějž letský památník spadá. Ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl již dříve řekl, že na výbor žádné tlaky vyvíjeny nejsou a že se s Růžičkou špatně spolupracovalo už od počátku.
Otázka vepřína
Tábor v Letech u Písku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Byl určen pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení fungovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Do května 1943 pak letským táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté zavraždili 90 procent českých Romů.
Pokud jde o místo bývalého tábora v Letech, Romové dlouhodobě usilují o vykoupení a zbourání nedalekého vepřína. Ke svým prioritám to řadil například i bývalý zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda v roce 2009 rozhodla, že vepřín na svém místě zůstane. Náklady na jeho odstranění by se pohybovaly v řádech několika set milionů korun. Výkrmnu vlastní společnost AGPI. Její vedení v minulosti uvedlo, že firma je ochotna farmu přemístit za "přiměřenou náhradu".