Nejvyšší ocenění sudetských Němců letos v Brně obdrží dramatik a disident Uhde

Vyplývá to z aktualizovaného seznamu držitelů ceny zveřejněného na webu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL). Ocenění by si měl Uhde převzít v Brně v neděli dopoledne v hlavní den sjezdu, který se letos poprvé koná v Česku.

Cenou pojmenovanou po českém a německém králi a římském císaři Karlu IV. oceňují sudetští Němci osobnosti, které se "zvláštním způsobem zasloužily o porozumění mezi národy a evropskou jednotu". V loňském roce ji dostal bavorský premiér Markus Söder, před ním například i bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezi českými nositeli ocenění jsou mimo jiné bývalý europoslanec Libor Rouček či někdejší ministr kultury Daniel Herman. Jako první ji dostal v roce 1958 někdejší československý generál a exilový politik Lev Prchala.

Sudetoněmecký sjezd začne v Brně v pátek a potrvá do pondělí, v Česku bude poprvé. Kromě proslovů a tradičních akcí, jako je krojovaný průvod, při něm zástupci sudetských Němců uctí také památku obětí nacismu u Kounicových kolejí, kde nacisté popravovali za druhé světové války české vlastence.

Do Brna sudetské Němce pozvala iniciativa Meeting Brno, sjezd se koná v rámci stejnojmenného festivalu. Uhde byl jedním z iniciátorů pozvání, loni vystoupil v bavorském Řeznu (Regensburg) na tiskové konferenci, na níž zástupci Meeting Brno pozvání zveřejnili. Letos v dubnu Uhde konání sjezdu podpořil na zasedání brněnského městského zastupitelstva, přestože sám zažil nacistickou okupaci a část jeho rodiny zahynula v koncentračních táborech. Odpůrci akce ho kvůli tomu označili za vlastizrádce.

Devětaosmdesátiletý brněnský rodák Uhde je spisovatel, dramatik a básník. Za komunistického režimu byl významným představitelem disentu, podepsal mimo jiné Chartu 77. V letech 1990 až 1992 působil jako ministr kultury české vlády. Od roku 1993 do roku 1996 byl prvním předsedou Poslanecké sněmovny České republiky.

Sjezd v Brně pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení, které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. Česká Poslanecká sněmovna se hlasy vládních stran ANO, SPD a Motoristů minulý týden postavila proti konání sjezdu v Česku.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků přišlo při událostech o život 15.000 až 30.000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.