Největší smůla v dějinách: Hlídače parku sedmkrát v životě zasáhl blesk

Ať už pravděpodobnost sebemenší, věda nás učí, že pokud se něco stát může, také se to stane. Ne třeba přímo konkrétně vám, samozřejmě, ale někde ve vesmíru, neznámo kdy, ale prostě se to stane.

A jednu takovou vesmírnou anomálii zažil na vlastní kůži nešťastník jménem Roy Cleveland Sullivan, který prožil (a přežil) sedm zásahů bleskem, o čemž referuje Guinnessova kniha rekordů.

1. S nabroušeným výbojem elektřiny přišel Sullivan poprvé do styku v roce 1942, když byl zrovna v požární věži. Blesk ho poranil na noze.

2. 1969, zásah bleskem při řízení s otevřeným oknem. Přišel o obočí

3. 1970, blesk na vlastní zahradě, popálené rameno

4. 1972, blesk Sullivanovi zapálil vlasy, když byl na kontrolní stanici v parku

5. 1973, Sullivan jel v autě, zastavil a dostal další zásah. Opět mu shořely vlasy

6. 1976, zásah do kotníku při procházce

7. 1977, zásah při rybaření, hospitalizace s popáleninami hrudníku a břicha

Představte si, že vás jako Sullivana trefuje každý rok blesk. Existuje snad někdo, kdo by po dvou třech zásazích nepropadl paranoie a neměl pocit, že se ho nebesa snaží usmrtit?

Přesně tak začal nakonec uvažovat i Sullivan, kterého se zmocňovala panická hrůza, jakmile se na obloze začaly ukazovat mraky a preventivně s sebou začal nosit kanystr vody, aby se mohl případně uhasit. Osudným se mu ale nakonec nestal blesk, ale jeho vlastní ruka: V roce 1983 ve věku 71 let spáchal sebevraždu, jak lze dohledat v dobovém výtisku New York Times. Prý kvůli nešťastné lásce.

Šance, že se vám stane něco podobného jako lidskému hromosvodu Sullivanovi, prakticky neexistuje. Přesně vypočítat samozřejmě nejde, protože nemáme jasně danou pravděpodobnost zásahu bleskem a různé statistické odhady se významně liší. 

Podle dat z USA je pravděpodobnost, že vás během jednoho roku zasáhne blesk, zhruba jedna ku milionu a čtvrt. Za osmdesátiletý život tedy přibližně jedna ku patnácti tisícům. A i pokud použijeme tuto relativně vysokou pravděpodobnost, je šance na sedm zásahů naprosto nepatrná, srovnatelná s vybráním jednoho konkrétního zrnka písku ze všech pláží světa.

Jenže Sullivan dostával pecku skoro každý rok: Mezi lety 1969 a 1977 schytal šest zásahů, děj s pravděpodobností 1 : 1 222 000 se tedy udál šestkrát z devíti pokusů. A tahle konkrétní šňůra má pravděpodobnost zhruba 2,25 x 10^-35.

Pro představu: Zhruba stejnou šanci by mělo vyhrát Eurojackpot čtyřikrát za sebou a pátý týden ještě trefit druhou cenu.

Přesné číslo pravděpodobnosti se sice bude měnit podle toho, za jaký časový úsek ho budeme počítat a jakou pravděpodobnost zásahu bleskem použijeme (v jeho domovské Virginii je například malinko vyšší než u nás v Evropě), ale ono na tom ve výsledku až tak nesejde. Jedno je nicméně jisté: Sullivan by býval určitě raději upřednostnil pět jackpotů v loterii po sobě před šesti blesky v devíti letech.