Největší poklad v historii lidstva stále spočívá na dně oceánu. Komu ale patří?
16. 6. 2025 – 7:05 | Zpravodajství | Alex Vávra
Před více než třemi stoletími se u kolumbijského pobřeží potopila španělská galeona San José s obrovským nákladem zlata, stříbra a smaragdů. Dnes je vrak předmětem mezinárodních sporů, archeologických debat i touhy po pohádkovém bohatství. Komu poklad patří – a měl by být vůbec vyzvednut?
V roce 1708 se u kolumbijského pobřeží odehrála námořní tragédie, která dnes vyvolává vášně mezi státy, archeology, lovci pokladů i původními obyvateli Jižní Ameriky. Španělská galeona San José, naložená zlatem, stříbrem, smaragdy a čínským porcelánem, se tehdy chystala přeplout Atlantik zpět do Španělska. V doprovodu celé flotily vyplula z přístavu Cartagena, ale během plavby byla přepadena britskými válečnými loděmi. Při dělostřelecké přestřelce zasáhl britský granát prachárnu a loď vybuchla. Během několika minut se potopila, spolu s ní i přibližně 600 členů posádky. Poklad se ztratil na tři století.
Loď vezla bohatství z peruánských a bolivijských dolů, nahromaděné daně z amerických kolonií za deset let. Podle odhadů mohlo jít až o 200 tun drahých kovů a drahokamů. Historikové dodnes diskutují, zda byl náklad určen výhradně španělské koruně, nebo zda by jeho část měla náležet původním obyvatelům, jejichž předci těžili v nelidských podmínkách stříbro v dolech v Potosí. Představitelé kmene Qhara Qhara tvrdí, že jde o jejich kulturní dědictví – a že by se poklad měl vyzvednout a důstojně uložit, než ho vyplení hledači pokladů.
Nejcennější vrak v dějinách lidstva
Vrak San José byl poprvé nahlášen americkou společností Glocca Mora v 80. letech, ale dohoda s Kolumbií o dělení pokladu ztroskotala na právních sporech. V roce 2015 oznámila kolumbijská vláda, že loď našla nezávisle, v jiné části mořského dna. Dnes vrak leží v hloubce asi 600 metrů a na záběrech z podmořských kamer lze vidět příď porostlou mořským životem, bronzová děla, porcelán i zlaté mince zářící ve světle reflektorů.
Společnost Sea Search Armada, nástupce původních objevitelů, tvrdí, že náklad má hodnotu mezi 7 a 18 miliardami dolarů. Hovoří o sedmi milionech pesos, více než stovce truhel smaragdů a desítkách milionů zlatých mincí. Její právníci označují San José za největší poklad v dějinách lidstva. Jiní odborníci ale varují před senzacechtivostí a přehnanými čísly. Historici připomínají, že mince mají hodnotu především vědeckou, nikoli komerční.
Archeologové požadují, aby vrak zůstal na dně a byl zkoumán v původním kontextu. Poukazují na to, že bez pečlivé dokumentace a analýzy zůstane jen „hromada věcí bez příběhu“. San José je podle nich nejen poklad, ale i hřbitov – památka na stovky životů, které tehdy zmizely pod hladinou.
V současnosti se o vlastnictví vraku přou Kolumbie, Španělsko, USA i domorodé skupiny. Případ se dostal až před mezinárodní arbitrážní soud v Haagu. Zatímco vlády chtějí loď vyzvednout nebo vystavit v muzeu, OSN připomíná, že San José je jen jednou z odhadem tří milionů potopených lodí na dně světových oceánů. Většina z nich stále čeká na své objevení – a s nimi i poklady, jejichž hodnota možná navždy zůstane zahalena tajemstvím. Kolik z nich leží zapomenutých v hlubinách? A kolik z nich zůstane nedotčeno – nebo naopak rozebráno dřív, než stihneme pochopit jejich příběh?