Nejstarší zvíře na souši žije dodnes. Narodil se dřív než žárovka i telefon

Někdy se rekord neschovává v knize, ale pomalu se batolí po trávníku. Na odlehlém ostrově v jižním Atlantiku žije tvor, který je na světě déle než skoro všechno, co dnes bereme za samozřejmost. Je to obří želva a jmenuje se Jonathan.

Kdo je Jonathan

Jonathan je obří želva, nejspíš ze Seychel, a žije na britském ostrově Svatá Helena uprostřed jižního Atlantiku. Guinnessova kniha rekordů ho vede jako nejstarší známé žijící suchozemské zvíře na světě. V roce 2022 se stal dokonce nejstarší želvou v historii vůbec.

Přesné datum narození nikdo nezná. Odhaduje se rok 1832, přičemž i tohle číslo je podle Guinnessu spíš opatrné. Jonathan tedy může být ještě starší. K roku 2026 se jeho věk uvádí kolem 194 let. Za tu dobu se na trůnu vystřídalo sedm britských panovníků a desítky guvernérů ostrova.

Co všechno je mladší než on

Aby ten věk dostal smysl, zkusme to jinak. Když se Jonathan vylíhl, spousta vynálezů ještě neexistovala. Byl na světě dřív, než vznikl telegraf. Dřív než telefon, který sestrojili až v roce 1876. Dřív než Edisonova žárovka i než první automobil.

Za jeho života se vystřídaly celé epochy. Zažil rozmach parních strojů, obě světové války a nástup letadel, počítačů i internetu. Zatímco lidské generace přicházely a odcházely a měnily svět k nepoznání, tahle želva se pořád klidně pásla v jedné zahradě. Je to živý svědek dějin, jaký nemá obdoby.

Jak se pozná, že je tak starý

Odkud vědci ten věk vlastně berou? Ze dvou vodítek. Když Jonathana v roce 1882 přivezli na Svatou Helenu, byl už plně dospělý. A dokládá to i fotografie z osmdesátých let devatenáctého století, na které se pase v zahradě jako dospělé zvíře.

**Jak se odhaduje věk želvy?** U obřích želv znamená dospělost věk nejméně padesát let. Jonathana přivezli na ostrov v roce 1882 už jako dospělého, musel se tedy narodit nejpozději kolem roku 1832. Přesnější datum určit nejde, proto se mluví o odhadu.

Slepý gentleman, kterého krmí banány

Věk se na Jonathanovi podepsal. Kvůli šedému zákalu je slepý a ztratil i čich. Sluch mu ale slouží výborně, pozná podle hlasu svého ošetřovatele a vydá se za ním.

Protože bez zraku a čichu nedokázal spásáním trávy sehnat dost živin, začal mu veterinář jednou týdně podávat kalorickou zeleninu a ovoce přímo z ruky. Nejvíc Jonathanovi chutnají banány, které jí i se slupkou. Ročně tak spořádá pořádnou porci ovoce a zeleniny, kterou by mu jeho oslabené smysly samy nedokázaly obstarat. Díky téhle péči pookřál a jeho zobák, který se mu předtím drolil, zase ztvrdl. Ošetřovatel ho popisuje jako okouzlujícího starého gentlemana, který se za jeho hlasem pokaždé vydá napříč pastvinou.

Celebrita svého ostrova

Jonathan není jen tak nějaká želva. Na Svaté Heleně je z něj hotová hvězda. Prochází se v zahradě sídla guvernéra a za život ho navštívili i členové britské královské rodiny.

Ostrov mu prokazuje pořádnou úctu. Objevuje se na místní minci i na bankovkách a k jeho kulatým narozeninám vyšly dokonce poštovní známky. Úřady mu přiřkly i oficiální datum narozenin, které slaví na začátku prosince, a k jednomu takovému výročí místo dortu dostal obří mísu salátu. Na tvora, který je starší než většina dnešních států, se pořád těší nezvyklé pozornosti.

Proč želvy žijí tak dlouho

Není náhoda, že rekordy dlouhověkosti na souši drží právě želvy. Mají k tomu tělesnou výbavu. Jejich metabolismus běží velmi pomalu, takže tělo šetří energií a méně se opotřebovává.

**Co je zanedbatelné stárnutí?** Jev, kdy se s přibývajícím věkem téměř nezvyšuje pravděpodobnost úmrtí. U velké části druhů želv stárnutí probíhá tak pomalu, že prakticky nestárnou tak, jak to známe u sebe.

K tomu mají želvy účinné opravy buněk a silnou obranu proti poškození. Právě to zkoumají vědci i u samotného Jonathana v naději, že něco z toho jednou pomůže i lidem lépe zvládat vlastní stárnutí.

Ve vodě žijí i starší, na souši ale kraluje

Na úplný závěr jedno upřesnění. Jonathan je nejstarší na souši, ne na celé planetě. Ve vodě žijí tvorové, kteří ho věkem překonají. Škeble jménem Ming se dožila 507 let a žralok grónský může být starý přes čtyři sta let.

Jenže tihle rekordmani buď dávno nežijí, nebo se skrývají v mořských hlubinách. Mezi suchozemskými zvířaty, která můžeme opravdu navštívit a pohladit, Jonathanovi nikdo nesahá. Je to živý svědek dějin, který se pomalu prochází po trávníku a klidně nás všechny přežije.