Nejstarší suchozemský tvor: Jonathan pamatuje francouzskou revoluci i celou vládu královny Viktorie
3. 4. 2026 – 10:00 | Magazín | Jiří Rilke
Nejstarší tvor na suché zemi toho pamatuje opravdu hodně a kdyby mohl vyprávět, určitě by tím zabral celé dny.
193 let. Tolik je odhadovaný věk nejstarší suchozemské želvy, Jonathana. Chvíli jsme si ale mysleli, že už nezbývá než jen smutnit.
Světem totiž předvčírem proběhla zpráva, která otřásla všechny fanoušky a nadšené zoology. Prohlášení, že Jonathan zemřel, se ale nakonec díkybohu ukázalo jako nepravdivé, píše BBC, byť ho na chvíli přejala většina velkých světových médií.
Nakonec se ale nejednalo ani o aprílový žertík, ale úplně normální podvrh, protože neznámý podvodník na sociálních sítích předstíral, že je Jonathanovým veterinářem, a pak začal žádat o dary v kryptoměnách.
Vzápětí se ale naštěstí ozval skutečný Jonathanův veteřinář Joe Hollins s tím, že Jonathan dál spokojeně žije.
Kolik mu je přesně let, bohužel nevíme. Nicméně nezdolný želvák je k vidění na fotce z roku 1886, několik let poté, co ho přivezli na Ostrov Svaté Heleny, kde žije dodnes. A už v tu dobu byl v plném vzrůstu. Experti proto odhadují jeho věk na fotce na zhruba 53-54 let, z čehož můžeme dopočítat pravděpodobný rok narození okolo 1832. A to se bavíme spíše o pozdější možnosti, reálně to klidně mohlo být ještě dřív.
Dejme si podobnou dobu do souvislostí. Jistý Karel Hynek Mácha pilně pracoval na Máji. S velkou se chystal první vlak mezi Brnem a Vídní. Karel Havlíček Borovský začínal pokukovat po děvčatech. Ve Francii to vřelo a slavná královna Viktorie si ještě užívala dětství.
Jonathan pak zažil celou její 63 let dlouhou vládu. Viděl z dálky obě světové války, pád Rakouska-Uherska, rozpad pruské monarchie a mohl pozorovat změny života po celé 20. století.
A kdyby mohl porovnávat a dávat politické rady, měl by k nim pořádnou studnici vědomostí: Prožil funkční období celkem 40 amerických prezidentů a přežil i osm britských panovníků. A minimálně se dvěma se dokonce osobně potkal: Jindřicha VI. a Alžbětu II. při jejich návštěvě Svaté Heleny v roce 1947.
Dnes už Jonathan sice moc nevidí a přišel o čich, jeho veterinář ale hlásí, že pořád skvěle slyší a má se velmi k světu. Dvoustovka už je za rohem a nebavíme se o žádném nemožném čísle: Želvě jménem Adwaita, která zemřela v roce 2006 v Indii, mělo být až 255 let. To se ale nikdy nepotvrdilo a oficiálně nejstarším tak zůstává Jonathan.
Pokud bychom ale rozšířili záběr na nejstarší život nejen na souši, je z Jonathana najednou úplný mladíček: Oceánští polypovci jsou například zcela nesmrtelní, protože se po dospělosti vrací do larválního stádia a žijí zkrátka znovu. Kolonie mořské trávy u Ibizy by teoreticky mohla být stará až 200 000 let. Kolonie prastarých keřů v Tasmánii je stará přes 40 000 let.
A nejstarší zvíře vůbec? Opět musíme do moře: Skleněné oceánské houby patří mezi nejprimitivnější mnohobuněčné organismy a jejich extrémně zpomalený metabolismus jim propůjčuje nesmírný věk: Odhaduje se dožití až 15 000 let. Kam se pak hrabe Jonathan!
I u nás v Česku máme pár pořádných starců: Vzpomeňme třeba Vilémovický tis (1500-2000 let) či Klokočovskou lípu (1000 let).
Takhle to nicméně Jonathanovi (vlevo) slušelo v roce 1886, když dorazil na Svatou Helenu. Tedy přesně před 140 lety:
zdroj:
Autor neznámý / Public Domain
