Nejdražší dopis světa ukrývá překvapivě nudný vzkaz. Jeho cena vás stejně překvapí

Představte si, že posíláte obchodní dopis s potvrzením o dodávce vína. Žádná velká zpráva, žádné historické rozhodnutí ani milostný vzkaz. Jen několik vět o převzetí zboží. Přesto se právě takový dopis stal nejdražším na světě. Důvod neleží v jeho obsahu, ale v dvojici poštovních známek, které na něj byly nalepeny. Jejich příběh začal před téměř 180 lety na ostrově Mauricius a dodnes fascinuje filatelisty i sběratele po celém světě.

Dne 4. října 1847 odeslala společnost Edward Francis & Co. z Port Louis na Mauriciu dopis svým obchodním partnerům, vinařské firmě Duncan & Lurguie v Bordeaux. Pisatel v něm pouze potvrzoval přijetí zásilky vína a informoval, že část z 48 sudů už byla prodána. Z obchodního hlediska šlo o zcela běžnou korespondenci. Dnes je však tento takzvaný bordeauxský dopis považován za jednu z nejcennějších poštovních zásilek historie.

Na obálce jsou totiž nalepeny dvě legendární známky – jednopennyová oranžová a dvoupennyová modrá známka z první emise Mauricia. Právě tato unikátní kombinace z obyčejného dopisu vytvořila sběratelský klenot s odhadovanou hodnotou přesahující 105 milionů korun.

Chyba, která stála stovky milionů

Příběh slavných známek začal jen několik týdnů před odesláním dopisu. Mauricius vydal své první poštovní známky 21. září 1847 ve dvou barevných variantách – červené a modré. Každé bylo vytištěno pouhých 500 kusů. Jejich mimořádnou hodnotu způsobila chyba rytce. Vedle portrétu královny Viktorie totiž vyryl nápis „Post Office“ místo správného „Post Paid“. Omyl byl záhy opraven, ale první série už byla rozprodána.

Do dnešních dnů se dochovalo pouhých 27 těchto známek – 12 modrých a 15 červených. Zejména Modrý Mauricius patří mezi nejvyhledávanější filatelistické rarity na světě. Nepoužité exempláře bez poštovních razítek se odhadují na přibližně 250 až 375 milionů korun a na trhu se objevují jen výjimečně.

zdroj: Profimedia.cz

Stejně slavný je také Červený Mauricius. Tři jeho exempláře se dodnes nacházejí na obálkách s pozvánkami na maškarní ples, které v září 1847 rozeslala Elizabeth Kerrová, známá jako Lady Gommová, manželka tehdejšího britského guvernéra Mauricia. Jedna z těchto obálek byla součástí sbírky královny Alžběty II., druhá je uložena v Britské knihovně v Londýně a třetí až donedávna zůstávala v soukromých rukou.

Právě tato poslední soukromě vlastněná obálka byla letos nabídnuta v aukční síni Gärtner v německém Bietigheimu-Bissingenu při příležitosti 50. výročí založení společnosti. Dražba začínala na čtyřech milionech eur, ale dva telefonicky dražící zájemci cenu vyšroubovali až na rekordních zhruba 202 milionů korun. Novým majitelem se podle dostupných informací stal sběratel z německy mluvící části Evropy.

Tato aukce překonala nejen slavný bordeauxský dopis, ale také dosavadní rekord za jedinou poštovní známku. Ten držela od roku 2014 jednocentová magenta z Britské Guyany, která se tehdy prodala za přibližně 199 milionů korun.

Obyčejný dopis s neobyčejnou historií

Samotný bordeauxský dopis má za sebou pozoruhodnou cestu. Z Port Louis byl odeslán 4. října 1847, což dokládají mauricijská poštovní razítka na přední i zadní straně obálky. Následně putoval lodí kolem mysu Dobré naděje do anglického Plymouthu a odtud pokračoval do Francie. Příjezd do země potvrzuje razítko Boulogne a pařížské datové razítko z 26. prosince 1847. O dva dny později, 28. prosince, dorazila zásilka do cílového Bordeaux.

Ještě zajímavější je příběh jejího znovuobjevení. V roce 1902 procházel mladý Francouz staré obchodní dopisy, když narazil na nenápadnou obálku se dvěma známkami z Mauricia. Vzpomněl si, že o podobných známkách četl v časopise, a svůj nález odnesl pařížskému obchodníkovi Lemaireovi. Ten okamžitě rozpoznal jeho hodnotu a koupil jej za přibližně 40 tisíc franků.

Od té doby obálka putovala mezi nejslavnějšími filatelisty své doby. Vlastnili ji například Brunet de l'Argentière, Arthur Hind, Maurice Burrus či japonský sběratel Hiroyuki Kanai, jehož mauricijská sbírka patřila k nejvýznamnějším na světě. V listopadu 1993 byla obálka znovu vydražena v aukční síni Feldman za pět milionů švýcarských franků, což tehdy odpovídalo přibližně 63 milionům korun. Novým majitelem se stal anonymní sběratel ze Singapuru, který ji vlastnil více než tři desetiletí.

Příběh bordeauxského dopisu ukazuje, že největší historické poklady nemusí vzniknout při korunovacích králů ani podpisu významných smluv. Někdy stačí obyčejná obchodní korespondence, dvě chybně označené známky a téměř dvě století historie. Z běžného dopisu se tak stal artefakt, který dnes představuje jednu z nejcennějších poštovních zásilek, jaké kdy prošly lidskýma rukama.