Nejdivnější zákon z konce světa: V norském městečku platí zákaz smrti
10. 5. 2026 – 8:01 | Magazín | Jiří Rilke
Na první pohled na hlavu padlý zákon má ve skutečnosti velmi realistické a celkem děsivé opodstatnění.
I u nás občas nevěřícně kroutíme hlavou nad tím, co se zrovna nesmí či nesmí. A stejně jako v případě norského městečka Longyearbyen, které leží uprostřed arktických Špicberek, mívají zákony své opodstatnění. Tedy alespoň většinou.
Longyearbyden je jedno z nejseverněji položených trvale obydlených míst na celé planetě Zemi. A obyvatelé se tu musí řídit jedním na první pohled velmi bizarním pravidlem: Jak detailně popisuje magazín IFL Science, úřady nemají rády, když tu umřete.
Kdo je vážně nemocný nebo to s ním nevypadá dobře, letí zpátky na pevninu, protože na Špicberkách beztak není k mání žádná větší nemocnice. A byť zemřít není vyloženě nelegální a čas od času se to prostě stane, pohřeb už vám tu nikdo nevystrojí a rodina musí, často na vlastní náklady a za byrokratického pekla, zařizovat převoz těla jinam.
Ale pozor, ze vším neleží nějaká podivná makabrózní zvůle místních autorit či zlomyslná krutost zákonodárců. Ne, důvod je naopak naprosto pragmatický: Ostrov leží tak severně, že je půda permanentně zmrzlá a pohřbené tělo se zde vůbec nerozkládá.
Na tuto skutečnost upozornili místní už kolem roku 1950. Koncem 90. let navíc výzkumníci všechno potvrdili, když v jednom z těl, které tu kdysi místní pohřbili v roce 1917, našli zakonzervované a stále aktivní kmeny španělské chřipky, tedy nemilosrdné nemoci, která svého času paradoxně zabíjela mladé a silné lidi a během kruté epidemie na počátku 20. století sebrala na 100 milionů životů.
Žádná nervozita, že by se snad ze zmrzlé země začaly šířit smrtící viry, sice na Špicberkách nepanuje, ale úřady zároveň nehodlají nechávat nic náhodě.
„Na Špicberkách není nelegální umřít, to se někdy prostě stane, ale platí pravidlo, že tu nebudete pohřbeni. Existují ale výjimky: Pokud jste někdo, kdo má úzkou spojitost či význam pro městečko Longyearbyden, můžete tu spočinout alespoň v urně,“ prozradil zmíněnému žurnálu Terje Carlsen, mluvčí guvernéra Špicberek.
Jak mimochodem upozornil magazín Atlas & Boots: Ve městě nejenže neradi vidí těžce nemocné, protože na místě zkrátka chybí lékařské zázemí ke zvládání vážných problémů, stejně tak se v Longyearbyenu nesmí rodit. Těhotné nastávající maminky musí měsíc před termínem odletět porodit na pevninu. Důvod je úplně stejný: Chybějící lékařské kapacity.