Nedorazíte na pohovor? Může se to zle vymstít: Firmám došla trpělivost a chystají bič
12. 5. 2026 – 7:00 | Magazín | Jiří Rilke
Řada společností si zoufá z uchazečů o práci, kteří si domluví pohovor, ale nakonec na něj nepřijdou. Některé firmy to začaly řešit kuriózním způsobem.
Chtělo by se říct, že snad všichni máme v sobě zakódovanou onu elementární slušnost, že když si někde domluvíme schůzku nebo rezervaci, opravdu tam dorazíme. A když to vážně nejde, dáme alespoň vědět, a v případě rezervací pak počítáme třeba se storno poplatky.
Jenže pravda bohužel nebude až tak utopická: Stále se bohužel najde spousta lidí, kteří si něco domluví, pak se neukážou, a je jim to srdečně jedno.
Úkaz se začal rozmáhat při hledání práce, a to tak moc, že si ho vzal na paškál dokonce už i prestižní časopis BBC Worklife: Takzvaný ghosting, tedy chování, jehož název původně vznikl na internetových seznamkách a označuje situaci, kdy si pár domluvil rande, ale jeden bez omluvy nedorazil a nechal druhého takříkajíc viset, případně kdy jeden z páru náhle z ničeho nic přeruší veškerý kontakt, se stává bolestivě běžnou praxí při pracovních pohovorech.
A, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost, je potřeba doplnit: Z obou stran. Zaměstnavatelé také mívají čím dál tím častěji ve zvyku prostě přestat komunikovat s uchazečem, kterého interně odmítli.
Jenže uchazeči oplácejí stejnou mincí a není jich málo – v roce 2021 například podle dat BBC provedlo vůči zaměstnavateli nějakou formu ghostingu alarmujících 28 % dotázaných zaměstnanců.
Tento jev se masově rozmohl hlavně po covidu, kdy na trhu panoval nedostatek pracovníků. Uchazeči mívají často ve zvyku sjednat si několik pohovorů a když jeden třeba vyjde, na ostatní už nejdou a neomluví se.
Nejedná se samozřejmě o jediný možný důvod a scénář, ale pointa zůstává: Bez avíza prostě nepřijít se zkrátka nedělá. Obzvlášť když si uvědomíme, že náklady na jeden neuskutečněný pohovor (příprava HR, zabrání času manažerů, pronájem místnosti) mohou dosahovat i tisíců korun.
Frustrace z promarněného času už došla tak daleko, že létají reálné účty. Jak hlásí například deník The Economic Times či magazín Newsweek, našli se uchazeči, kteří si začali fakturovat čas strávený na pohovorech, když nakonec nedostali práci. A firmy vrací úder a zase posílají faktury za čas těm, kdo se neukážou na pohovorech.
Nutno podotknout, že vymahatelnost podobných faktur je celkem minimální a mají především výchovný a zastrašující účinek. Pokud ale agentura zprostředkující pohovor přidá smluvní klauzuli o penále, pokud pohovor neproběhne, už se najednou jedná o zcela vymahatelnou sankci.
Například Kariérní centrum University of Georgia (UGA) si za nepřijít na pohovor účtuje 300 dolarů (v přepočtu zhruba 6 200 korun).
Pokuty zatím padají především na americkém a zahraničním pracovním trhu, ale to neznamená, že by snad vývoj v Česku vypadal nějak dramaticky jinak. Fakturu za promarněný čas tu, pravda, sice zatím nejspíš nedostanete, ale firmy zase mají na arogantní uchazeče jiný bič.
Jak upozorňuje Práce za rohem (portál ze stáje největší české náborové společnosti LMC), je dnes zcela běžnou praxí, že si vás personalista z firmy poznačí jako nespolehlivé, když bez omluvy nedorazíte.
A pozor, informace o nežádoucích uchazečích mezi sebou společnosti nezřídka sdílejí, jméno na černé listině vás tak často automaticky připraví o možnost získat pozici nejen pouze ve firmě, kam jste se neobtěžovali dorazit, ale i řadě jiných.
Jedním nevychovaným okamžikem si tak uchazeč může zavřít dveře k obrovské spoustě příležitostí. Zvažte proto dobře: Omluvit se trvá třicet vteřin, budovat zpátky pošramocenou pověst klidně celé roky.
