Zahraničním novinářům to v úterý v New Yorku řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Philip Crowley. S podezřením, že USA měly ve zveřejnění depeší prsty přišel v uplynulých dnech například íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.

Ahmadínežád: Únik slouží americkým zájmům

Únik diplomatických hlášení, jež mimo jiné obsahují mnoho nelichotivých postřehů o světových politicích či informace o jejich údajných nekalostech, podle Ahmadínežáda slouží americkým zájmům. "Nikdo v americké vládě s mozkem v hlavě by nechtěl, aby se něco takového stalo. Mohu vám zaručit, že nejde o součást nějakého velkého spiknutí ze strany Spojených států. To, co se stalo, je to poslední, co bychom chtěli vidět," uvedl ale Crowley.

Dodal, že americké úřady únik nadále vyšetřují a že jsou připraveny stíhat ty, kdo jsou za něj odpovědní. Z úniku tajných informací je podezřelý vojín americké armády Bradley Manning, kterého americké úřady již několik měsíců drží ve vazbě. V hledáčku amerického ministerstva spravedlnosti je prý ale i zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange. Podle amerických médií ovšem možná v USA nyní není zákon, na jehož základě by jej bylo možné postavit před soud.

Assange čeká v britské vazbě

Devětatřicetiletý Australan je v současnosti ve vazbě v Londýně. Byl zatčen na základě mezinárodního zatykače vydaného ve Švédsku, kde je podezřelý ze znásilnění a dalších sexuálních deliktů. Britský soud rozhodne o tom, zda jej do země vydá. Crowley nechtěl zatčení Assange nijak komentovat. Uvedl pouze, že jde o věc britských a švédských úřadů.

Bez většího komentáře také ponechal problémy, které server WikiLeaks v posledních dnech pronásledují, například vypovězení ze serverů americké společnosti Amazon, zrušení švýcarského účtu, kam chodily příspěvky pro WikiLeaks či pozastavení plateb ve prospěch tohoto serveru ze strany firem Visa a MasterCard. Crowley uvedl, že jde o věc soukromých společností, kterou - alespoň podle jeho informací - americká vláda nijak neovlivňuje.

V reakci na dotaz novinářů, kde vidí hranici mezi tradičními médii, jež depeše také zveřejnila, a serverem WikiLeaks, mluvčí amerického ministerstva zahraničí uvedl, že Spojené státy nepovažují Assange za novináře. Zdůraznil, že svobodu slova a tisku Washington považuje za nezpochybnitelnou kvůli její roli při kontrole toho, co dělají vlády.

"Zatčení Assange je útok na svobodu tisku"

Mluvčí WikiLeaks Kristinn Hrafnsson nicméně v úterý označil zatčení Assange za útok právě na svobodu tisku. Zároveň prohlásil, že WikiLeaks to nezastaví. Nezmění se prý ani plány na zveřejnění dalších dokumentů. Svou činnost bude WikiLeaks nadále organizovat z Londýna i dalších míst.

Server dosud zveřejnil kolem 1050 z více než 250.000 amerických diplomatických hlášení, které má k dispozici. Dokumenty zpracovávalo také několik světových médií. Například listy The New York Times a Guardian tak od minulé neděle zveřejňují články, které z depeší vycházejí.