Kardiovaskulární onemocnění jsou v Česku stále nejčastější příčinou úmrtí. A ačkoliv se o infarktech a mrtvicích často mluví v souvislosti s vyšším věkem, plíživý viník- cholesterol- může začít „pracovat“ už mnohem dřív.

Co se děje v našich cévách

Když je hladina cholesterolu v krvi dlouhodobě zvýšená, začne se ukládat ve stěnách cév. Vznikají takzvané aterosklerotické pláty, které zužují cévy a mohou je i zcela ucpat. Pokud se tak stane třeba v srdci, nastává infarkt. Pokud v mozku, tak mrtvice.

Rozhodující je přitom poměr dvou typů cholesterolu:

• LDL („špatný“ cholesterol): ukládá se v cévách.
• HDL („dobrý“ cholesterol): pomáhá odstraňovat přebytečný cholesterol zpět do jater.

Pokud se rovnováha vychýlí ve prospěch „toho špatného“, zvyšuje se riziko kardiovaskulárních příhod. A často bez varování.

Tichý nepřítel

Vysoký cholesterol nebolí. Nemá jasné příznaky. Neupozorní na sebe zarudlým krkem, horečkou ani kašlem. Člověk se cítí dobře, až do chvíle, kdy se stane něco nevratného. Podle statistik až 50 % pacientů s infarktem myokardu vůbec netušilo, že mají potíže se srdcem.

Koho se to týká?

Dlouho platilo, že cholesterol je problémem až po čtyřicítce. Jenže dnes už lékaři upozorňují, že hypercholesterolemie (tedy vysoká hladina cholesterolu v krvi) se čím dál častěji objevuje i u mladých lidí, dospívajících a někdy dokonce i u dětí.

K rizikovým faktorům patří:

• Dědičnost (familiární hypercholesterolemie).
• Nevyvážená strava- hodně živočišných tuků, trans-tuků a cukru.
• Sedavý způsob života, nedostatek pohybu.
• Kouření, alkohol.
• Stres.
• Diabetes, vysoký tlak nebo obezita.

Kdy jít na test?

Podle doporučení odborníků i českých zdravotnických institucí, například Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP), by si měl každý dospělý člověk po 20. roce věku nechat zkontrolovat cholesterol. Pokud je vše v normě, stačí opakovat test jednou za 5 let. Po 40. roce věku se doporučuje kontrola každý rok.

Rizikoví pacienti, například ti s dědičnou zátěží, cukrovkou, obezitou nebo kuřáci, by měli mít cholesterol pod dohledem častěji, ideálně po domluvě s praktickým lékařem.

Co všechno test odhalí?

Moderní laboratorní vyšetření lipidového profilu zahrnuje:

• Celkový cholesterol
• LDL a HDL cholesterol
• Triglyceridy
• Aterogenní index (poměr rizikových tuků)

Co dělat, když jsou hodnoty špatné?

Záleží na konkrétním nálezu. Vždy ale pomůže:

• Změna stravování- například středomořská strava.
• Pohyb- ideálně 30 minut denně.
• Omezení alkoholu, konec s kouřením.
• Snížení hmotnosti (pokud je třeba).
• Léky- tzv. statiny jsou dnes velmi účinné a dobře snášené. U vysoce rizikových pacientů mohou snížit riziko infarktu až o 80 %.

Prevence je největší zbraň

Nečekejte, až vám cévy začnou bouchat na dveře. Pravidelná kontrola cholesterolu je snadná, dostupná a může vám zachránit život. Stačí krevní odběr u praktického lékaře a klid v duši.