Policejní komando v neděli odvedlo Navalného hned na počátku demonstrace, jakmile opustil stanici metra na Puškinově náměstí.

Před soudem dnes Navalnyj prohlásil, že se necítí vinen. Odpor prý policii nekladl a demonstrace byla navíc legální, protože moskevská radnice včas nenavrhla jiné místo pořádání náhradou za centrální Tverskou třídu, kterou si organizátoři zvolili. Obhájce Navalného ihned oznámil, že se proti rozsudku odvolá.

Existence dvou administrativních trestů, které dnes disident dostal, opravňuje ruské soudy změnit případný dřívější podmíněný trest odsouzeného na nepodmíněný. Navalnyj byl koncem roku 2014 odsouzen k podmíněnému trestu 3,5 roku za defraudace, které údajně způsobil kosmetické firmě Yves Rocher. Počátkem letošního února byl navíc v korupční kauze v lesnickém podniku Kirovles odsouzen k pěti letům vězení podmíněně, zatím ovšem nepravomocně. Obě kauzy Navalnyj označuje za vykonstruované s cílem poškodit jeho politické plány.

Opoziční vůdce dal už několikrát najevo, že se napřesrok v prezidentských volbách hodlá postavit dosavadní hlavě státu Vladimiru Putinovi, pokud bude prezident znovu kandidovat. Pravomocné odsouzení, a to i podmíněné, podle ruských zákonů takovou kandidaturu znemožňuje. Navalnyj ale opakovaně tvrdí, že své volební plány nezmění.

Pustťe demonstranty na svobodu, vyzvalo Česko běloruské a ruské úřady

České ministerstvo zahraničí požádalo Rusko a Bělorusko, aby propustilo zadržené protestující z víkendových demonstrací v obou zemích. V Bělorusku bylo v sobotu zatčeno více než 400 lidí, kteří protestovali proti politice vládnoucího režimu. Při nedělních demonstracích proti korupci vládních úředníků v Moskvě bylo zadrženo přes 1000 lidí. Informovala o tom ruská nevládní organizace OVD-info, která monitoruje dodržování lidských práv v Rusku a zásahy státní moci proti opozici.

"Pozorně sledujeme současný vývoj v Bělorusku a Rusku. Vyzýváme příslušné úřady, aby propustily všechny zadržované občany a respektovaly základní práva a svobody," uvedla česká diplomacie na twitteru.

V neděli proti zatýkání v Bělorusku protestovaly Evropská unie a Spojené státy. Podle nich rozsáhlé zatýkání demonstrantů, obránců lidských práv a novinářů odporuje základním demokratickým zásadám i mezinárodním závazkům Běloruska.

Lukašenko viní západní tajné služby

Běloruská policie totiž v sobotu zablokovala pochod stovek demonstrantů, kteří v centru Minska protestovali proti hospodářské a sociální politice režimu. Už před zahájením pochodu policie vtrhla do minského sídla organizace Vjasna, nejaktivnějšího místního sdružení obránců lidských práv. V Brestu na jihozápadě země byl zatčen Uladzimir Njakljajev, jeden z hlavních opozičních vůdců a kandidát na prezidenta ve volbách plánovaných na rok 2020.

Opozice po celé zemi pořádala mítinky a pochody, které byly protestem proti hospodářské a sociální politice režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Byly rovněž připomínkou 99. výročí vzniku Běloruské lidové republiky (BNR), které opozice každoročně oslavuje jako svátek prvního samostatného státního útvaru. Režim se k tradicím BNR nehlásí.

V Minsku se dnešní protestní akce uskutečnila pod názvem Pochod rozhořčených Bělorusů. "Demonstranty bijí, násilím je vytahují z davu, ženy vlečou za vlasy do přistavených autobusů," popsal západním novinářům dramatické střety v centru města demonstrant Aljaksandr Panamarjav. Dav skandoval "Dost" a "Hanba".

Lukašenko v minulých dnech obvinil z organizování demonstrací západní tajné služby, které prý opozici financují přes Polsko a Litvu. Běloruská policie už údajně zadržela několik desítek ozbrojených provokatérů vycvičených v táborech v Bělorusku a na Ukrajině.

V posledních dnech běloruské soudy udělily více než stovce příznivců opozice tresty vězení v délce tři až 15 dní, uvedla Vjasna.

Podle Kremlu byl postup policie korektní

V Moskvě se podle ministerstva vnitra zapojilo do nedělního protestního pochodu 8000 lidí, novináři nestátních médií odhadli počet demonstrantů na několik desítek tisíc. Moskevský protest byl součástí koordinované vlny demonstrací, největší od přelomu let 2011-2012. Protesty se konaly v 80 městech. K vlně demonstrací vyzval nedávno Navalnyj po zveřejnění videa obviňujícího premiéra Dmitrije Medveděva ze zneužití úřadu a obohacování na úkor státu.

Zatýkání v Moskvě začalo ještě před zahájením pochodu. Prakticky všechny ulice okolo trasy průvodu obsadila policie, stejně jako východy z metra. Policejní autobusy a hlídkové vozy stály na každé křižovatce podél Tverské třídy. Jednotky policistů byly připraveny k zásahu v okolí Kremlu, Rudého náměstí a Velkého divadla. Nad městem kroužily vrtulníky, nasazena byla tajná policie FSB a příslušníci národní gardy.

Policie popřela, že by proti demonstrantům použila obušky a pepřový sprej, podle svědků ale neuniformované osoby proti demonstrantům zasáhly slzným plynem. Kanceláře Navalného Fondu boje s korupcí obsadila policie. Budova byla evakuována, údajně kvůli anonymní hrozbě pumovým atentátem.

Místopředseda branného výboru horní komory ruského parlamentu Franc Klincevič v rozhovoru s novináři řekl, že Rusko je svobodná země, kde má každý právo vyslovit svůj názor. "V prohlášeních (demonstrantů) je hodně spravedlivých stížností na adresu vlády. Tak to vždy bylo a bude, měli bychom to hodnotit klidně," řekl senátor. Zároveň upozornil, že v Rusku už fakticky začal volební boj před prezidentskými volbami, které se budou konat příští rok.

Podle Kremlu se policie chovala korektně a profesionálně, na výzvy Západu k propuštění zatčených Moskva nepovažuje za nutné reagovat.  Ruská média uvedla, že policie o víkendu zadržela dvakrát více lidí než při masových protestech na Blatném náměstí v Moskvě v roce 2012, které vyvolalo znovuzvolení prezidenta Vladimira Putina. Organizace OVD-info uvedla, že část demonstrantů byla prakticky ihned propuštěna.