Na teroristické útoky s desítkami obětí Ankara zareagovala nejen leteckými údery na IS, ale také útoky na tábory zakázané Strany kurdských pracujících (PKK).

"Vítám posílení úsilí Turecka v boji s Islámským státem," řekl novinářům také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Připomněl, že Turecko už přispívá k výcviku umírněných sil v Sýrii a nese velkou tíži uprchlické krize, kterou vyvolala několikaletá občanská válka v Sýrii.

Turecká strana podle Stoltenberga na dnešní schůzce nepožádala o dodatečnou alianční vojenskou přítomnost. "Všichni víme, že Turecko je spolehlivý spojenec. Má schopné ozbrojené síly, druhou největší armádu v alianci," poznamenal generální tajemník NATO.

Závěrečné prohlášení z dnešního jednání se ani slovem nezmiňuje o souběžných útocích Turecka na tábory zakázané PKK. "Řada spojenců nabádala k proporcionalitě a určité uměřenosti ve vojenské odvetě proti PKK a zároveň někteří apelovali na zachování mírového procesu," řekl k tomu český zástupce Jiří Šedivý.

Také podle dalších nejmenovaných představitelů NATO část zemí na velvyslaneckém jednání zdůrazňovala potřebu pokračování mírového procesu, do kterého ostatně sama Ankara od roku 2012 velmi investovala, a proporčnosti tureckého postupu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes ale - přesně v době, kdy velvyslanci aliance v Bruselu jednali - pokračování mírového procesu s kurdskými povstalci vyloučil.

Čtvrtý článek? Když se země cítí ohrožená

Dnešní mimořádné jednání bylo svoláno na žádost Turecka podle čtvrtého článku alianční smlouvy, který umožňuje požádat o konzultace, má-li členská země obavy o vlastní bezpečnost nebo územní celistvost.

"Terorismus ve všech svých formách a projevech nemůže být tolerován ani ospravedlňován. Bezpečnost aliance je nedělitelná," uvedla dnes aliance. NATO podle Stoltenberga situaci na "tureckém prahu", a tedy svých vlastních hranicích, pečlivě sleduje. Generální tajemník v úvodním projevu neveřejného jednání také vyjádřil soustrast rodinám obětí nedávných útoků i turecké vládě.

Stoltenberg připomněl, že proti IS vystupuje široká mezinárodní koalice, jejíž součástí jsou všechny členské země aliance. NATO navíc podle něj pomáhá zemím v oblasti, aby byly na boj s terorismem co nejlépe připraveny, například v Jordánsku či v Iráku. K posilování stability tak podle generálního tajemníka aliance není vždy potřeba vysílat velké počty vojáků.

Článek čtyři Washingtonské smlouvy, o který Turecko svolání schůzky opřelo, zmiňuje potřebu společných konzultací v případě, že kterákoliv z členských zemí NATO cítí ohrožení své územní celistvosti, politické nezávislosti či bezpečnosti. Dnes se tak stalo popáté v historii aliance, naposledy si konzultace loni vyžádalo Polsko kvůli vývoji na Ukrajině.

Případné zřízení nárazníkové zóny podél syrsko-turecké hranice, o které nyní hovoří turecká strana, je podle představitelů NATO záležitostí této země a Spojených států. Také podle Stoltenberga není aliance součástí plánu, na kterém se Turecko dvoustranně dohodlo s USA. Na zřízení asi 100 kilometrů dlouhé a 40 kilometrů široké zóny se Ankara minulý týden dohodla s Washingtonem.

Oblast má být bezpečným místem a umožnit návrat syrských uprchlíků, kterých Turecko od začátku syrského konfliktu v roce 2011 přijalo téměř dva miliony. Armády nejprve musejí z oblasti vytlačit radikály z organizace Islámský stát. Turecko dalo Spojeným státům za tímto účelem k dispozici své letecké základny.