Povstalci a vládní jednotky se klasicky vzájemně obviňují z porušování mírových dohod. Mezinárodní pozorovatelé z OBSE žádají ozbrojence o vysvětlení k nasazení těžké techniky, kterou ale podle nich použila i armáda. 

Střelba hřměla prakticky podél celé frontové linii. Palba se ozývala v Širokine, Jelenovce i v Marjince, což je předměstí Doněcku. Povstalci tvrdí, že se armáda zaútočila jako první a oni se jen bránili. Vojáci naopak trvají na tom, že je k nasazení těžké techniky vyprovokovali ozbrojenci.

Kyjev uvádí, že povstalci vedli střelbu z Gradů, samohybných houfnic 2S1 Gvozdika, těžkých minometů a tanků.

Povstalci ve čtvrtek oznámili, že v noci na středu obsadili Marjinku, ale vlastně v podstatě bez boje. Vojáci odtud prý odešli dobrovolně.

Občasná střelba se na východě Ukrajiny zněla i po uzavření minských dohod. Středeční ostřelování je ale nejzávažnějším porušením mírové smlouvy od chvíle, kdy vešla v platnost.

Porošenko: Na našem území je devět tisíc ruských vojáků

Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve čtvrtek během shrnutí roku svého působení ve funkci prohlásil, že Rusko má na Ukrajině devět tisíc vojáků.  Ukrajinská armáda podle něj musí být připravena ubránit zemi proti "rozsáhlé invazi" podél celé ukrajinské hranice s Ruskem. Podle prezidenta je na východě země 50 tisíc "ukrajinských hrdinů" v akci na obranu země.

Prezident přiznal, že středeční útok separatistů na Marjinku byl odražen díky těžkým zbraním, které ukrajinská strana stáhla z dohodnuté linie příměří. "Povolali jsme dělostřelectvo a útok odrazili," řekl ke středečním bojům. Ujistil také, že potom byla těžká technika opět stažena.

Přesně ve chvíli, kdy začal Porošenko hovořit v parlamentu, obrátil se v Moskvě na novináře mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Obvinil Kyjev, že nové boje na východě Ukrajiny vyprovokoval záměrně právě nyní, aby vyvolal nový tlak na Evropskou unii, která bude rozhodovat o prodloužení sankcí proti Rusku.

"Ukrajinská strana zhoršila před blížícími se významnými mezinárodními událostmi napětí mnohokrát i v minulosti," řekl Peskov. 

Přepisování hranic a hrozba pro alianci?

Stoltenberg podle agentury Reuters poukázal na to, že Rusko usiluje o změnu hranic v Evropě silou, a jmenoval Krym, východ Ukrajiny a Gruzii.

"Je tu více nepředvídatelných situací, více nebezpečí a více nepokojů. Nejsme si ale vědomi žádné bezprostřední hrozby z východu proti některé ze zemí NATO. Naším cílem zůstává spolupráce s Ruskem. Je to užitečné pro NATO i pro Rusko," řekl generální tajemník aliance.