Na sever Čech se nastěhoval jedovatý pavouk z jižní Evropy

- Aktuality autor: red

Na Litoměřicku se začínají běžně vyskytovat jedovaté druhy pavouků, které se dříve vyskytovaly jen v jižní Evropě. Zápřednice člověku většinou není nebezpečná, ohrozit může jen alergiky nebo malé děti.

"Musíme začít počítat s tím, že zápřednice jedovatá u Labe běžně žije a může člověka i kousnout," řekl ředitel Městské policie Štětí Jiří Hykl.

"Kousnutí se dá srovnat s bodnutím včely nebo sršně", mírní obavy z jedovatého živočicha vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu ve Štětí František Zwettler. Kousnutí je hodně bolestivé, zasažené místo může brnět, u citlivějších lidí může vyvolávat otoky a nevolnost. 

Následky by ale měly do dvou dnů odeznít. Následky kousnutí v posledních dvou týdnech okusili na vlastní kůži také dva obyvatelé Štětí a Litoměřic. Ve čtvrtek ráno kousl pavouk ošetřovatelku ze štětského Domu s pečovatelskou službou. Ta zápřednici vzala do ruky s utěrkou ve zdejší kuchyňce. "Výskyt dále od řeky, a navíc v budově, je nezvyklý," řekl Hykl. Podle jeho informací od odborníků z Národního muzea žije zápřednice především ve vysoké trávě u vodních toků. 

Mimo Štětí si zápřednice oblíbily také oblast Miřejovické stráně v Litoměřicích. Pavouk tam kousl místního občana před dvěma týdny. Město chce nechat místo prozkoumat týmem etymologů a posléze posekat trávu, kde pavouci hnízdí. 

Odborníci se shodují, že výskyt zápřednice jedovaté na Litoměřicku může mít souvislost s oteplováním klimatu. Podle Jana Dolanského z Východočeského muzea v Pardubicích, který se studiu zápřednic věnuje, se tento druh v některých oblastech Česka objevuje od 90. let, kdy byl vzácný. 

Dnes se dají nepůvodní druhy, jako zápřednice jedovatá nebo nápadný černožlutý křižák pruhovaný, považovat za hojné. To potvrzuje i Jaromír Hajer, vedoucí katedry biologie z Přírodovědné fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. 

Zápřednice jedovatá dorůstá délky 1,5 centimetru a má světle žlutou barvu. Nejnebezpečnější je právě v srpnu, kdy si staví hnízda na stéblech trav. Sama od sebe ale neútočí, kousnutím se spíš brání. 

Poprvé se v Česku objevila v roce 1859, poté ji odborníci vzácně nacházeli na jižní Moravě. Dnes se hojně vyskytuje mimo Litoměřicka i na Nymbursku a Pardubicku. Podobně jako v Česku se do severnějších oblastí šíří i v sousedním Německu. Žádný případ, kdy by kousnutí tohoto druhu pavouka bylo smrtelné, zatím podle Dolanského nebyl zaznamenán. 

Zdroje: ČTK