Mezi oběťmi jsou hlavně příslušníci reformátorské islámské sekty ahmadíja, která má po světě miliony stoupenců, ale v Pákistánu za islámskou považována není. Podle televize Geo se k akci přihlásila pákistánská větev Talibanu.

Útoky byly načasovány na tradiční páteční modlitby v mešitách vzdálených od sebe asi pět kilometrů. V první z nich, v bohaté čtvrti zvané Model Town, čtyři ozbrojení muži pokropili palbou věřící a nakonec do mešity hodili granát. V druhé mešitě, stojící na rušné křižovatce Garhi Šáhu, trval boj čtyři hodiny a na televizních záběrech bylo vidět jednoho z útočníků střílet z minaretu. Tři muži pak drželi v mešitě několik věřících jako rukojmí. Měli na sobě pásy s výbušninami, a když viděli, že v boji s policisty prohrávají, všichni své vesty odpálili.

Podle láhaurského zmocněnce bylo zraněno 108 lidí. Dva z útočníků byli zatčeni, třetí byl zraněn a potřeboval ošetření.

Osmimilionový Láhaur je hlavní město provincie Paňdžáb, druhé největší město v Pákistánu a jedno z jeho nejdůležitějších politických i vojenských center.

Podle televize Geo se k útokům přihlásila paňdžábská buňka Talibanu. Toto extremistické hnutí bojuje nejhorlivěji za čistotu islámské víry.

Pákistánské zákony zakazují vyznavačům učení ahmadíja označovat se za muslimy. Sekta, která se vyznačuje mírumilovností a nesouhlasí se šířením islámu prostřednictvím násilí, nepovažuje Mohameda za posledního proroka. Ze 170 milionů Pákistánců vyznávají toto učení asi čtyři miliony lidí. Vláda je pod tlakem konzervativních muslimů v 70. letech označila za nemuslimskou menšinu. Nesmějí se hlásit ke zvyklostem muslimů a kromě jiného ani pronášet islámskou modlitbu.

Jsou údajně vystaveni největšímu úřednímu pronásledování ze všech pákistánských náboženských menšin. Jako odpadlíky je vnímají i oficiálně uznávané náboženské proudy, jejichž radikální členové je napadají. V roce 1984 bylo jejich učení zákonem označeno za rouhavé. Mluvčí sekty ahmadíja Waseem Sayed z USA prohlásil, že je útoky v Láhauru znepokojen. Řekl, že z mnoha milionů příznivců tohoto společenství jsou nejčastěji napadáni právě ti v Pákistánu, kde sekta na konci 19. století vznikla. Založil ji Mízrá Ghulám Ahmad, jemuž se prý dostalo božího zjevení stejně jako Mohamedovi. Příznivci ahmadíji zásadně nesouhlasí s islámskými extremisty typu Al-Káida a jejich výklad koránu kritizují.

V Pákistánu bylo v minulých třech letech spácháno na 400 atentátů. Velké množství z nich mají na svědomí sebevražední atentátníci a komanda napojená na Taliban a Al-Káidu. O život připravili 3400 lidí. Některé z útoků mířily na menšiny, zejména na šíity, ale také na stoupence ahmadíji.