Můj dům, můj hrad? Ne tak docela: Za pokácení stromů na vlastní zahradě hrozí statisícové pokuty
30. 6. 2026 – 9:26 | Magazín | Jiří Rilke
Odstraňování dřeviny bez rozmyslu se může zle prodražit: Stromů se totiž týká celá řada zákonů, na které je potřeba brát zřetel.
Zasadili jste ho, léta zalévali, shrabovali z něj listí, a teď, když překáží nebo stíní, ho chcete prostě pokácet. Je to přece vaše zahrada a váš strom, ne? Tento logický předpoklad bohužel v Česku narazí na tvrdou realitu Zákona o ochraně přírody a krajiny. Stát vám totiž u větších stromů diktuje, co s nimi smíte dělat, a za neposlušnost s radostí rozdává statisícové pokuty.
Kouzelná míra 80 centimetrů
Klíčem k tomu, zda na vlastním pozemku potřebujete k manipulaci s motorovou pilou razítko, je obyčejný krejčovský metr. Podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí je základní hranicí svobody obvod kmene 80 centimetrů.
Pozor, nesmíte ho ale měřit u země! Zákon striktně vyžaduje měření ve výšce 130 centimetrů nad terénem (tzv. "prsní výška"). Pokud má kmen v této výšce obvod 80 cm nebo více, nesmíte se ho bez oficiálního povolení dotknout. Žádost se podává na obecní nebo městský úřad a ten má na rozhodnutí celých 30 (ve složitějších případech až 60) dnů. Zapomeňte tedy na rychlé víkendové akce.
Aktuálně už ale úředníci nehledí jen na centimetry. Pokud je strom například součástí tzv. významného krajinného prvku, stromořadí, nebo je vizuálně dominantní i přes to, že roste na vaší zahradě, úřad vám může kácení zakázat i tak.
Podobná pravidla platí i pro keře – souvislý porost nad 40 metrů čtverečních znamená automaticky nutnost žádat o povolení k likvidaci.
Ovocné stromy už nejsou absolutní výjimkou
V minulosti existovala jedna světlá výjimka – ovocné stromy na pozemcích vedených v katastru jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří šlo kácet bez ohledu na tloušťku kmene. Dnes už to ale neplatí stoprocentně.
Ačkoliv je u běžných ovocných stromů režim stále volnější a u většiny klasických zahrádkářských jabloní či třešní povolení nepotřebujete, úřady zpozorněly u starých a mohutných ovocných solitérů. Pokud jde o starý, krajinotvorně významný strom, může úřad zasáhnout. Vždy je tak lepší u opravdu velkých a starých ovocných stromů zvednout telefon a na odboru životního prostředí se předem ujistit.
Pokuty, které zabolí
A proč tolik povyku okolo jednoho stromu, ptáte se? Primárně proto, že jakmile vám za neodborně či nepovoleně pokácený strom přistane flastr, okamžitě pochopíte, že jste se měli radši předem domluvit na úřadech.
Fyzické osobě hrozí za nepovolené kácení jednoho stromu pokuta až 20 000 korun, u neoprávněného pokácení skupiny stromů se však částka šplhá až do výše 100 000 korun. Pokud strom pokácí firma (například si najmete zahradnickou službu a ta strom shodí bez papírů), sankce pro ni může činit až 1 000 000 korun.
Úřad vám navíc může nařídit takzvanou náhradní výsadbu, takže kromě zaplacení pokuty budete muset za své peníze koupit a zasadit stromy nové, a po dobu až pěti let se o ně na vlastní náklady starat.
Co dělat, když hrozí pád?
Zákon samozřejmě pamatuje na havarijní stavy. Pokud strom na vaší zahradě nalomila vichřice a hrozí, že zřejmě a bezprostředně spadne na dům, silnici nebo někoho zabije, můžete ho pokácet ihned bez čekání na povolení.
Následuje ale takzvaný oznamovací režim. Do 15 dnů od pokácení musíte tuto skutečnost nahlásit orgánu ochrany přírody. A tady nastává kámen úrazu – musíte být schopni zpětně dokázat, že strom opravdu hrozil pádem a nešlo to řešit jinak.
Pokud strom rozřežete, spálíte a teprve pak pošlete úřadu dopis bez jakékoliv fotodokumentace nebo posudku arboristy, opět můžete mít opletačky, o které zkrátka nikdo nestojí. Proto vždy raději důkladně foťte a natáčejte z mnoha úhlů dřív, než nastartujete pilu.