Mozek v důchodu? Kdepak! Ležte, koukejte do nebe a budete chytřejší

Nuda na dovolené? To nejlepší, co můžete udělat pro svůj mozek

Léto máme spojené s dobrodružstvím. Toužíme po nových zážitcích, které nás vytrhnou z rutiny a nabíjí čerstvou energií. Jenže právě v okamžicích, kdy se neděje vůbec nic, děláme pro své duševní zdraví to nejdůležitější. Dopřejeme totiž mozku prostor nadechnout se. A právě tehdy začne dělat to, co umí nejlépe – třídit, chápat, tvořit.

Psycholožka Šárka Miková připomíná: „Mozek potřebuje čas, kdy jsme bdělí, ale neděláme nic cílevědomého. Právě tehdy se aktivuje tzv. síť bazální mozkové aktivity, která nám umožňuje zpracovat prožitky a neztrácet kontakt sami se sebou.“

Doba mobilní, doba uspěchaná

Vzpomínáte, jak jsme ještě před pár lety trávili chvíle sami se sebou? Cestou tramvají, při čekání u lékaře nebo v dlouhé frontě na poště. Dnes? Do čtyř vteřin po telefonu. Vědomý kontakt s vlastním světem se z našich dnů tiše vytratil.

„Místo abychom nechali náš mozek odpočívat, pociťujeme nudu a okamžitě saháme po digitálním rozptýlení. Naše mozky nemají čas informace zpracovávat a prožitky reflektovat. Dopřejme si o dovolené chvíle zdánlivé nudy uděláme tak nejvíc pro své duševní zdraví i produktivitu v práci, až se z dovolené vrátíme,“  zdůrazňuje Miková. „Náš mozek nutně potřebuje chvíle, kdy jsme bdělí, ale neděláme nic cílevědomého, na nic se nesoustředíme. Právě tehdy se v něm aktivuje síť tzv. bazální mozkové aktivity, díky níž může průběžně zpracovávat informace - aby se nepřehltil - a reflektovat prožitky, abychom neztráceli kontakt sami se sebou. K digitálním technologiím utíkáme také v případě, že se necítíme dobře, nebo se nám něco nedaří. Mnohem více by nám ovšem prospělo vnímat své tělesné počitky a reflektovat své pocity. Protože pouze zvládáním emocí v náročných situacích se posiluje naše psychická odolnost, díky níž pak můžeme odolávat dalšímu stresu,“ pokračuje odbornice.

Lelkování jako životní dovednost

Nuda je v naší výkonnostní kultuře často vnímána jako cosi nežádoucího. „Jenže ve chvílích, kdy nic neděláme, se náš mozek rozhodně nenudí. Naopak - dělá extrémně užitečnou práci, která je pro naši následnou produktivitu klíčová. Převeďme si to do praxe. Zkuste si někdy před důležitou prezentací nebo zkouškou dopřát 20 minut procházky v parku. Mobil si s sebou neberte. Zhluboka dýchejte a nechejte mysl volně plynout,“

Nejde ale jen o to, že mozek ve chvílích nicnedělání regeneruje, aby se mohl lépe soustředit a myslet. „Mnohem důležitější je, že ve chvílích aktivace sítě bazální mozkové aktivity automaticky reflektujeme své prožitky a propojujeme je s našimi dosavadními zkušenostmi a hodnotami. To je naprosto zásadní pro naše celkové duševní zdraví.“

Co se děje v hlavě, když se ‘nic neděje’?

Pět zásadních přínosů lelkování podle odborníků:

1. Uspořádání myšlenek Bez tlaku a podnětů mozek zařazuje zážitky tam, kam patří. Díky tomu se později vybaví v podobě jasných vzpomínek.
2. Kreativní nápady Volně plynoucí mysl často přichází s nečekanými vhledy – tzv. aha-momentem. Najednou vidíme souvislosti, které dřív unikaly.
3. Sebeuvědomění Jak se vlastně máme? Co v nás zanechal včerejší rozhovor? A proč nás rozhodila drobnost v práci? Kdo občas neztiší vnější svět, nikdy se nezeptá.
4. Seberegulace Sebeuvědomění vede k lepšímu zvládání emocí. Naučíme se rozpoznat vlastní impulzy a reagovat klidněji – třeba dechem, pohledem do zeleně, dotykem blízkého člověka.
5. Kvalitnější vztahy Kdo si umí být oporou sám sobě, je obvykle lepším partnerem i přítelem. Díky introspekci lépe chápeme druhé a vnímáme svou roli v jejich životech.

Kdo lelkuje víc – introvert, nebo extrovert?

V Teorii typů, která navazuje na koncepty C. G. Junga, má introvert jakýsi vnitřní magnet. Zážitky musí nejdřív „prohnat hlavou“. Extrovert má magnet venku – impulzy z okolí ho vytrhávají z vlastního světa a potřebuje na ně reagovat.

„Introvertní typy od mala přirozeně tíhnou k odpojování od okolního světa a rádi tráví čas sami se sebou. Profiltrovat podněty z okolí ve svém vnitřním světě před tím, než budou reagovat, je pro ně nutnost. Informace porovnávají s tím, čemu důvěřují z minulosti, hledají v nich hlubší významy nebo generují různé možnosti. Potřebují si promyslet odpověď na otázku, musí nasát atmosféru, než se zapojí do hovoru, či zpětně reflektovat zážitky o samotě,“ popisuje psycholožka. „V naší kultuře se cení spíše to, když lidé živě diskutují a jsou aktivní ve společnosti. Extraverti tedy nepociťují vnější tlak, aby sami se sebou trávili více času, zatímco introvertům je tento čas odpírán. Z hlediska regenerace mozku však v dnešní době trpí jak extraverti, tak introverti.“

Až budete plánovat dovolenou…

Nezapomínejte na to, že především váš mozek si potřebuje odpočinout. „Zahrnujte do svých plánů procházky v přírodě, při kterých budete koukat do zeleně. Kávu na terase si vychutnejte bez toho, abyste přitom koukali do mobilu. Někteří lidé potřebují pro to, aby mohly jejich myšlenky volně plynout, zaměstnat své tělo – třeba při práci na zahradě nebo běhu po známé stezce. Být sami se sebou ale můžeme i během čtení beletrie či při tzv. volném psaní, kdy necháváme tužku na papíře zaznamenávat naše volně plynoucí myšlenky, aniž bychom přitom mysleli na to, co chceme napsat nebo kdo to po nás bude číst,“ dodává Šárka Miková