Moldavský prezident ostře kritizoval politiku Ruska
5. 5. 2010 – 10:08 | Zpravodajství | red
Úřadující moldavský prezident Mihai Ghimpu ostře zkritizoval "sovětskou" politiku Ruska vůči své zemi. "Rusko prostě musí uznat naši nezávislost. Rusko tak jakoby činí, ale má na našem území svou armádu.
Tak nějak automaticky pokračuje sovětská politika," prohlásil Ghimpu v rozhovoru, který ve středu otiskl ruský list Kommersant.
Ruští vojáci jsou rozmístěni jako "mírové síly" v ruskojazyčném regionu Podněstří, který býval za dob Sovětského svazu součástí Moldavska a který od krvavého konfliktu na počátku 90. let ovládají proruští separatisté. Samozvanou "Podněsterskou republiku" v čele s Igorem Smirnovem však dosud žádný stát neuznal.
"Je tu otázka přítomnosti ruské armády v Podněstří. Té, co zůstala po SSSR. A sama podněsterská otázka se neřeší 20 let. Celé ty roky Rusko říká, že podporuje územní celistvost Moldavska. Ale tak nějak se zapomíná, že tu stojí ruská armáda," vysvětlil Ghimpu, proč odmítl přijmout pozvání do Moskvy na slavnostní přehlídku 9. května.
Předchozí moldavští prezidenti podle něj vedli líbivou politiku vůči Moskvě, ale ani to nevedlo k řešení problému Podněstří. "Pokud Rusko tvrdí, že uznává naši územní celistvost, mělo by vyřešit tuto otázku. Vždyť z 99 procent, ne-li z celých 100, závisí na Rusku," prohlásil a vyzval Moskvu, aby stáhla z Podněstří svou armádu, přestala podporovat Smirnova a odebrala jeho armádě zbraně, které ji předala.
Moldavsko podle svého prezidenta uznává a nijak nezpochybňuje vítězství sovětské armády nad fašismem. "Je ale špatné, že po pádu jednoho režimu nám silou té samé sovětské armády byl přivezen druhý, komunistický režim, který uspořádal hlad a deportace," řekl a dodal, že komunismus postihl nejen jej osobně, ale téměř každou moldavskou rodinu.
Po Rudém náměstí však nakonec budou pochodovat i moldavští vojáci, ačkoliv Kišiněv zprvu odmítl i toto pozvání, a sám Ghimpu se 8. května v ruské metropoli zúčastní schůzky hlav států postsovětského Společenství nezávislých států.
Následující den ale oslaví konec druhé světové války v Kišiněvu s válečnými veterány, ať už bývalé sovětské, či rumunské armády, která bojovala na východní frontě po boku nacistického Německa, než nakonec přešla na sovětskou stranu.
"Rozhodli jsme vyznamenat pamětními medailemi jedny i druhé," řekl. "V Moldavsku jsou občané, kteří bojovali v obou armádách. Dokonce se stávalo, že jeden bratr bojoval v jedné armádě a druhý v druhé... Byli i tací, co zpočátku bojovali v rumunské armádě, pak v sovětské, poté opět v rumunské a nakonec společně došli až do Berlína," poznamenal. A moldavští veteráni z rumunské armády "v jisté míře bojovali za osvobození své země, kterou v roce 1940 okupovala sovětská armáda".