Mobily dětem zakážeme, ale problém tím nezmizí. Největší chyba se odehrává doma
22. 7. 2026 – 7:38 | Zpravodajství | Boris Staněk
Česká vláda podpořila plošný zákaz používání mobilních telefonů ve školách. Politici zároveň stále hlasitěji mluví o omezení sociálních sítí pro děti. Na první pohled jde o jednoduché řešení, které uklidní rodiče i učitele. Mobil odevzdaný před vyučováním ale nevymaže návyky, které si dítě přináší z domova.
Ruku na srdce. Kolik rodičů původně slibovalo, že jejich dítě dostane telefon co nejpozději? Potom ho pořídili kvůli bezpečné cestě ze školy, dovolili první hru, povolili sociální síť a nakonec začali automaticky prodlužovat časový limit.
Mobil dokáže dítě zabavit a rodičům dopřát několik minut klidu. Návyk podporovaný každý den doma však nemůže ráno zázračně zmizet za dveřmi školy.
Stát přichází s plošným zákazem
Kabinet Andreje Babiše podpořil návrh premiéra a ministra školství Roberta Plagy. Omezení se má týkat mateřských a základních škol i nižších stupňů víceletých gymnázií. Než začne platit, musí ještě projít legislativním procesem.
Školy přitom mohou používání telefonů regulovat ve školních řádech už nyní. Některé požadují, aby žáci nechali mobil vypnutý v tašce, jiné ho dovolují pouze na pokyn učitele.
Právě rozdílné prostředí škol ukazuje slabinu plošného příkazu. Jiná pravidla potřebuje první stupeň základní školy a jiná gymnázium, které digitální zařízení využívá při výuce.
Výzkumy nemají jednoznačný výsledek
Telefon může narušovat vyučování a jeho omezení někde přineslo klidnější prostředí i lepší soustředění. Zahraniční studie však nabízejí smíšené výsledky.
Některé zaznamenaly po zákazu lepší výsledky v testech, jiné nenašly významné zlepšení prospěchu, docházky ani kyberšikany. Rozsáhlý americký výzkum navíc ukázal, že pozitivní změny nemusí přijít okamžitě.
Zákaz proto může být užitečným nástrojem, nikoliv kouzelným řešením. Bez jasných pravidel, důsledných učitelů, školních psychologů a spolupráce rodičů zůstane pouze větou ve školním řádu.
Dítě odevzdá mobil, návyk si ale nechá
Jestliže může dítě po návratu domů trávit na telefonu neomezený čas, škola jeho digitální návyky sama nenapraví. Rodiče by měli vědět, jaké aplikace používá, s kým komunikuje a proč u obrazovky tráví tolik hodin.
Stejně důležitý je příklad dospělých. Těžko přesvědčíme dítě, aby odložilo telefon během večeře, pokud sami každou chvíli kontrolujeme zprávy a sociální sítě.
Zákaz sítí přináší další riziko
Francie schválila zákaz sociálních sítí pro uživatele mladší 15 let, Austrálie už zavedla omezení pro děti do 16 let. Motivace je pochopitelná, protože děti se na internetu setkávají s kyberšikanou, násilím, pornografií i manipulativními algoritmy.
Problémem zůstává ověřování věku. Aby platforma poznala dítě, musí nějakým způsobem kontrolovat také dospělé uživatele. To otevírá otázky ochrany soukromí, bezpečnosti osobních údajů a konce skutečné anonymity.
Smysluplnější je proto kombinovat školní pravidla, rodičovskou odpovědnost a tlak na technologické společnosti. Platformy by měly nabízet bezpečnější výchozí nastavení, účinnou rodičovskou kontrolu a omezení prvků, které děti nutí zůstávat online co nejdéle.
Telefon lze na několik hodin zamknout do skříňky. Problém, který jsme mu doma pomáhali vytvořit, tam ale společně s ním neodložíme.