Mluvit i vzpomínat zakázáno: Krvavá kulturní revoluce zůstává tabu i po 50 letech

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Zaslepený oddaností k vůdci poslal svou matku na smrt. Teď by chtěl trest pro sebe a všechny ostatní, kteří se dopustili něčeho podobného. Jenže o kulturní revoluci i po půl století Číňané otevřeně mluvit nesmí, komunistická strana nedovoluje jakoukoli kritiku. 

Krvavá kulturní revoluce je v Číně stále tabu

Krvavá kulturní revoluce je v Číně stále tabu,zdroj: Profimedia.cz

Když byl Číňan Čang Chung-ping mladý, jeho oddanost vůdci komunistické strany Mao Ce-tungovi neznala mezí. Během kulturní revoluce dokonce odsoudil svou matku za to, že vůdce pomlouvala, a poslal ji na smrt.

Před pondělním 50. výročím začátku kulturní revoluce dvaašedesátiletý právník Čang a další svědci oné doby, ať už oběti či aktéři, chtějí otevřít diskusi o tehdejších událostech a zajistit tak, aby se nic podobného již neopakovalo. Ale stávající vedení Komunistické strany Číny potlačuje jakékoli vzpomínky na tuto kontroverzní dobu, píše server USA Today.

"Náš národ nemá budoucnost, pokud si z kulturní revoluce nevezme ponaučení," říká Čang. "Pokud neumožním lidem, aby mě kritizovali za to, co jsem udělal své matce, nemám šanci na nápravu. A totéž platí i pro celou zemi," dodává.

Revoluce začala, když Mao vyhlásil, že intelektuálové a tajní stoupenci kapitalismu se pokoušejí zničit ideály jeho komunistické proletářské revoluce. Přes milion údajných zrádců bylo uvězněno, zabito či spáchalo sebevraždu. Mao nařídil zavřít školy, aby donutil mládež opustit města a jít pracovat do odlehlých vesnic. Ekonomika se v průběhu revoluce zhroutila, což způsobilo utrpení stamilionům Číňanů.

V roce 1981, pět let po Maově smrti, čínská komunistická strana vydala prohlášení, v němž vinu za "chyby" kulturní revoluce připsala Mao Ce-tungovi a mocné ultralevicové frakci komunistické strany nazývané Gang čtyř. Od té doby kulturní revoluci veřejně zmínilo jen pár čínských vůdců a Maův nástupce Teng Siao-pching vyslal Čínu na stávající cestu prosperity, která kombinuje ekonomiku volného trhu s autoritářskou politickou vládou.

Nynější vláda neplánuje 50. výročí začátku kulturní revoluce nijak připomínat a jediné muzeum, které je věnováno tomuto tragickému období čínských dějin a nachází se na jihu země, dostalo nařízeno zakrýt exponáty moderními propagandistickými plakáty a lešením.

Čangův životní příběh je typický pro lidi, kteří se zapletli do událostí kulturní revoluce. Když Mao 16. května 1966 vydal nařízení, aby masy "kritizovaly a zavrhly zástupce buržoazie, kteří pronikli do strany, vlády a armády", bylo Čangovi 12 let. Za necelý rok už byl členem fanatického studentského hnutí zvaného Rudé gardy.

Čang tehdy bydlel v malém městě Ku-čen ve východočínské provincii An-chuej a považoval za své poslání bránit Maa a revoluci a pronásledovat třídní nepřátele. Svého otce označil za příslušníka buržoazie, protože koupil jeho sestře krém na obličej, sám se účastnil ničení předrevolučních předmětů, jako byly například starožitné keramické vázy, a změnil si jméno z Čang Tchie-fu na Čang Chung-ping - "Čang Rudý gardista".

Okamžik, kterého lituje ve svém životě nejvíce, nastal jednoho večera v únoru 1970, kdy jeho matka Fang Čung-mou kritizovala Mao Ce-tunga, že rozpoutal v zemi vlnu chaosu a násilností. Čanga to rozzuřilo. Zavolal na policii a udal matku jako kontrarevolucionářku. Ve zprávě, kterou napsal o několik dní později, doporučil, aby byla zastřelena.

"Trvalo mi deset let, než jsem si uvědomil, že to, co jsem udělal, bylo špatné," uvedl. "V té době jsem věřil, že plním své povinnosti jako člen revolučního proletariátu."

I stávající čínský prezident Si Ťin-pching byl za kulturní revoluce poslán na venkov do severozápadní provincie Šan-si, kde žil šest let v jeskyni a pomáhal vesničanům kydat hnůj, opravovat hráze a stavět silnice.

Jeho otec Si Čung-sün byl členem vládnoucí komunistické elity Číny, ale dostal se do sporu s Maem, byl poslán řídit továrnu na výrobu traktorů v centrální Číně a poté byl uvězněn v Pekingu.

Prezident Si nikdy veřejně o dopadech kulturní revoluce nehovořil. Podle expertů se stávající čínské vedení snaží vyhýbat podrobnému zkoumání tohoto období ze strachu, že by to mohlo oslabit jeho moc.

"Čínským vůdcům se posledních několik desetiletí daří svalovat vinu za většinu problémů na okolní svět," uvedl analytik Kerry Brown působící v Londýně. "Ovšem co se týče kulturní revoluce... to je tragédie, ze které nelze obviňovat nikoho jiného," dodal.

Bývalý člen Rudých gard Čang nyní píše paměti Doznání neuctivého syna, aby uchoval vzpomínky na události kulturní revoluce. Doufá, že jednou vznikne řádné státní muzeum věnované revoluci, které bude přinášet svědectví o zločinech i ztrátách podobných těm jeho.

Čang má ještě jedno skromné přání: postavit náhrobek své matce, který by byl označen za hmotnou kulturní památku, jež bude varovat ostatní lidi před hrůzami radikálních ideologií. V současné době o toto právo usiluje u čínských soudů.

"Nemohu změnit to, co jsem své matce udělal, ale její smrt může snad přinést i něco dobrého. Můžeme tímto způsobem zabránit tomu, aby se kulturní revoluce opakovala," říká.

Tagy: Čína zahraničí čínská politika dějiny a fakta

Zdroje: ČTK,USA Today